Článek
Laboratoř vznikla před deseti lety a až do víkendu 3. a 4. února si ji bude moci prohlédnout i veřejnost.
„Student nejlépe pochopí systém automatizace provozu při hře s vláčky. Musí být schopen vytvořit svůj vlastní program, který řídí vláčky tak, aby se nesrazily. Zároveň ovládá pomocí čidel návěstidla a výhybky. V mašinkách máme i minikamery, takže přímo vidí na kolejiště, jako by byl strojvedoucí a seděl uvnitř stroje,“ řekl Novinkám vedoucí laboratoře Jiří Rybička.
- Vláček o rozměru TT je model o velikosti 1:120 a H0 o velikosti 1:87. První rozměr má tzv. rozchod kolejí 12 milimetrů a druhý 16,5 mm.
Netradiční laboratoř pro programátory
Většina oborů na Mendelově univerzitě je věnována zemědělství a lesnictví. Fakulta dopravy na škole není.
Moderní stroje vyvíjené pro městskou leteckou dopravu vznikají i v Brně
Cílem laboratoře kolejové dopravy není vyškolit nové železniční dispečery, ale programátory a odborníky, kteří budou pomocí počítačů řídit provoz ve firmách s nejmodernějšími výrobními linkami. Pokud student s vláčky pracuje správně a počítačový systém má zcela pod kontrolou, vláček se dostane šťastně až do své cílové stanice.
Tento přístup k výuce programátorů je velmi netradiční. V Evropě jsou podle dostupných zdrojů spolu s Mendelovou univerzitou jen tři vysoké školy, které mají vlastní kolejiště. Pracovníci laboratoře jsou nadšenými milovníky železnice, takže laboratoř využívají přes den k výuce a po večerech trať rozšiřují, upravují a doplňují o nové prvky.
Kolejiště se nachází v suterénu jedné z univerzitních budov. Při vstupu do ní má návštěvník pocit, že se ocitl v dětském světě plném her. Budoucí programátor musí s pomocí lektorů zvládnout ovládání kolejiště nejen z počítače, ale také s vlastní aplikací z mobilního telefonu.
Zaniklé tratě na Moravě
Srdce každého milovníka historické železnice zaplesá, když zjistí, že minivláčky jezdí po modelech dávno zrušených moravských tratí, po nichž v reálném terénu zbyly už jen náspy či mosty.
Zatímco už jen ti nejstarší si pamatují časy, kdy jezdily vlaky z centra Brna přes Jehnice a Kuřim do Veverské Bítýšky, protože trať byla zrušena v roce 1935, v laboratoři ale stále existuje.
Ostravský superpočítač vyvinul systém, který má zvýšit bezpečnost vlakové dopravy
„S využitím geomap, tedy map zachycujících terénní nerovnosti, jsme zjistili přesné trasy některých dávno zrušených úseků železnice a tady jsme si je vymodelovali,“ vysvětlil Rybička.
Vědci chtějí být přesní. Problém je v tom, že plány některých moravských tras už v Česku ani nejsou, takže po nich pátrají v archivech rakouských říšských drah ve Vídni.
Kolejiště Mendelovy univerzity je jedním z největších železničních kolejišť v republice. „Jsme sice poněkud netradiční pracoviště, ale vláčky na univerzitní půdě rozhodně smysl mají,“ doplnil docent Rybička.
Kolejiště bude tento a příští týden otevřeno pro veřejnost, a to vždy ve čtvrtek a pátek od 15:00 do 19:00 a v sobotu a neděli od 13:00 do 18:00.