Článek
Indická sluneční sonda Áditja-L1 by z dlouhodobého hlediska mohla pomoci lépe porozumět vlivu Slunce na zemské klimatické vzorce. Jejím úkolem bude studovat takzvaný sluneční vítr, tedy proud částic vycházejících vysokou rychlostí ze Slunce, které mají velký vliv i na planetu Zemi. Způsobují totiž ionizaci atmosféry, která se projevuje polární září, poruchou příjmu na krátkých rádiových vlnách nebo kolísáním a výpadky v elektrické síti.
Sonda musí k místu určení urazit asi 1,5 milionu kilometrů. „Celkem potrvá cesta od místa startu k Lagrangeově bodu L1 čtyři měsíce,“ uvedla tento týden na sociální síti X, dříve Twitter, Indická organizace pro výzkum vesmíru (ISRO).
Indie vypustila svou první sondu určenou k pozorování Slunce
Librační centrum (Lagrangeův bod) je bod v soustavě dvou těles rotujících kolem společného těžiště, kde se vyrovnávají gravitační a odstředivé síly. Taková oblast je proto vhodná k umístění stacionárních zařízení, jejichž polohu je možné udržet jen s minimálními nároky na pohonné látky.
Indie se minulý týden po Spojených státech, Rusku (Sovětském svazu) a Číně stala čtvrtou zemí světa, jíž se podařilo dopravit na Měsíc vlastní modul. Ten navíc dosedl v blízkosti lunárního jižního pólu, což se zatím žádné zemi nepovedlo; 26kilogramové vozítko Pragján (v sanskrtu moudrost) už mimo jiné potvrdilo přítomnost síry na Měsíci.