Článek
Opatření vyvolaná covidem výrazně omezila na mnoha místech pohyb lidí, jinde byla aktivita lidí, například v přírodě, naopak vyšší. Savci v blízkosti lidských sídel byli v průběhu lockdownu aktivnější a také vykazovali větší noční aktivitu v době, kdy i aktivita lidí byla vysoká.
Zvýšení lidské aktivity bylo zaznamenáno i na českém území, kde monitoring probíhal na celkem 113 lokalitách, a to kolem Brna a dále od Krkonoš a Jizerských hor až po Beskydy.
„Výsledky mají velký význam zvláště v ochranářském managementu chráněných území. Ukazuje se, jak velký dopad může mít masový turismus v oblastech dosud málo dotčených lidskou činností. Na druhou stranu i v oblastech silně pozměněných lidmi se zvířata musela adaptovat. Přešla na noční způsob života, což nastiňuje, jak zásadní je zachování klidu v krajině alespoň během nočních hodin,“ shrnul Miroslav Kutal z Ústavu ekologie lesa na Mendelově univerzitě, který se na studii podílel.
Pase se jelen tam, kde loví vlk? Projekt zkoumá vliv predátorů na horský ekosystém Šumavy
Zvířata reagují na přítomnost lidí různě – některá vnímají lidi jako hrozbu, zatímco jiná mohou hledat ochranu nebo potravu. Jejich chování se také mění v závislosti na tom, zda se zvířata s lidmi setkávají v přirozeném prostředí nebo v člověkem modifikované krajině.
Zjištěná aktivita dravců byla menší než obvykle.
Autoři zjistili, že aktivita savců v lidmi ovlivněných oblastech vzrostla v době, kdy byla lidská aktivita vyšší, a současně zvířata přecházela na noční způsob života. Naopak v odlehlejších oblastech byli savci v době vyšší lidské aktivity méně aktivní.
Rozdíly se však projevovaly i mezi různými skupinami savců. Aktivita velkých býložravců se během vyšší lidské aktivity zvýšila, zatímco aktivita velkých šelem byla obecně nižší.
Liška byla méně aktivní, srnec žil více v noci
Výsledky z dat získaných v Česku většinou odpovídají celkovým výsledkům studie. Jako odlišnost od celkových výsledků lze uvést například změnu chování u zajíce, který během covidové periody posunul svoji běžnou noční aktivitu více směrem do světlé části dne. Naopak třeba ze srnce obecného se během covidu stával spíše druh s noční aktivitou.
Budou se kvůli mrazu pěstovat jiné meruňky? Může to být cesta, míní odborník
„Během covidu byl právě srnec prokazatelně aktivnější než předtím. Naopak liška byla aktivní méně – to odpovídá i celkovým výsledkům, kdy bylo zjištěno, že predátoři byli pod vlivem zvýšené lidské aktivity sami méně aktivní. Velmi výrazně pak během covidu na naší lokalitě snížilo svoji aktivitu prase divoké,“ přiblížil Radim Plhal z Ústavu ochrany lesů a myslivosti.
Jedinečné okolnosti snížené lidské aktivity během pandemie umožnily nahlédnout do chování savců, což může myslivcům, lesníkům nebo ochranářům přírody pomoci lépe chránit druhy, které jsou na člověka zvláště citlivé.
Výsledky mezinárodního výzkumu, který je jedním z nejrozsáhlejších svého druhu, vyšly tento týden v prestižním časopise Nature Ecology & Evolution.
Kočka divoká se zřejmě usadila na Křivoklátsku
