Článek
Pokud chceme uniknout z „éry pandemií“, je podle odborníků třeba ideálně předcházet vzniku nových zoonóz (nemocí zvířat přenosných na lidi), než na ně až zpětně reagovat opatřeními v oblasti veřejného zdraví a novými vakcínami. Třicet procent nových chorob od roku 1960 je totiž výsledkem proměn využívání půdy, upozorňují.
Kýžená změna k lepšímu by nicméně vyžadovala „ukončení či omezení neudržitelného využívání životního prostředí, včetně odlesňování, intenzivního zemědělství a obchodu s volně žijícími druhy“, cituje vědce server The Daily Mail. Mezi doporučená opatření patří i daně z masa a živočišné výroby.
Nedostatek pitné vody bude mít do 30 let 3,2 miliardy lidí, varuje OSN

Vědci odhadují, že takové kroky by ročně stály přibližně 40 až 58 miliard dolarů (936 miliard až 1,36 bilionu korun), tedy zlomek nákladů kupříkladu na boj proti covidu-19. Jen třeba v červenci koronavirus zvýšil celosvětové finanční náklady o osm až 16 bilionů dolarů (187 až 374 bilionů Kč).
Zvěř za to nemůže
Zvýšený kontakt mezi divočinou, hospodářskými zvířaty a lidmi zkrátka „vedl téměř ke všem pandemiím“, stojí ve zprávě zaštítěné OSN. Ta byla vypracována mezinárodním týmem 22 biologů, ekologů a odborníků na nemoci svolaných panelem IPBES.
Stejné lidské činnosti, které řídí změnu klimatu a ztrátu biologické rozmanitosti, také zvyšují riziko pandemie prostřednictvím dopadů na životní prostředí.
Vědci varují, že podle odhadů je v současnosti neobjevených virů u ptáků a savců, jako jsou netopýři, hlodavci a primáti, které by mohly nyní či v budoucnu po dalším vývoji infikovat člověka, na 540 000 až 850 000.
Pandemie koronaviru hatí boj s tuberkulózou, varuje WHO

Rizika takového šíření rychle rostou a každý rok se u lidí objeví více než pět nových nemocí, z nichž každá může mít pandemický potenciál. Zpráva však připomíná, že by bylo nesprávné vinit divokou zvěř ze vzniku těchto nemocí, protože pandemie – včetně covidu – jsou způsobeny lidskými aktivitami a jejich dopadem na životní prostředí.
Prvními oběťmi nového koronaviru mohli být v roce 2012 čínští horníci, virus mohl rozšířit institut

„Obecná příčina pandemie onemocnění covid-19 nebo jakékoli moderní pandemie/epidemie není žádnou záhadou,“ konstatoval předseda semináře pořádaného panelem IPBES a prezident americké nevládní organizace EcoHealth Alliance Peter Daszak.
„Stejné lidské činnosti, které řídí změnu klimatu a ztrátu biologické rozmanitosti, také zvyšují riziko pandemie prostřednictvím dopadů na životní prostředí,“ uzavřel.
Nebojme se netopýrů, ale sami sebe, upozorňují biologové

Většina virů, které způsobily v posledních letech epidemie, má skutečně původ u divokých zvířat. Přirozeným hostitelem některých virů jsou zejména netopýři. Už letos v březnu ale zmínil nejen Ústav biologie obratlovců Akademie věd ČR, že nejsou nebezpeční přímo netopýři, ale především člověk sám.