Nejen kolébka demokracie a filozofie. Z antického Řecka pocházejí i nejstarší důkazy o znečištění olovem

Jak informovala agentura AP, vědci zkoumající sedimenty z řecké pevniny a Egejského moře nalezli nejstarší známé důkazy o znečištění životního prostředí olovem, které se datují do doby asi před 5200 lety.

To je o 1200 let více než předchozí nejstarší zaznamenané znečištění olovem, které bylo nalezeno v rašeliništi na území dnešního Srbska.

Ve starověku se olovo uvolňovalo do ovzduší jako vedlejší produkt tavení rudy na měď a stříbro. Jedovatý kov později kondenzoval ve formě prachu a usazoval se v půdě.

„Stříbro se používalo na šperky, na speciální předměty - ale nenacházelo se v čistém stavu; těžilo se v rudě kombinované s olovem,“ vysvětlil archeolog Heidelberské univerzity Joseph Maran, spoluautor nové studie, která vyšla minulý týden v odborném časopise Communications Earth and Environment.

Lokalita s nejstaršími známkami kontaminace olovem se nachází v severovýchodním Řecku, poblíž ostrova Thassos. Předchozí archeologické nálezy naznačují, že Thassos byl jedním z nejvýznamnějších míst v regionu, kde se těžilo stříbro a vyráběly kovy, připomněl Maran.

„Olovo uvolňované při tavení je první formou toxického nebo průmyslového znečištění na světě,“ poznamenal k tomu historik Joseph Manning z americké Yaleovy univerzity, který se na studii nepodílel.

Antické Řecko je považováno za kolébku evropské civilizace: tzv. klasické období proslulo athénskou demokracií, Sókratem a Platónem, v helénském období dosáhl řecký kulturní vliv vrcholu v celém Středomoří.

Podle odborníků zůstávala úroveň znečištění olovem ve starověkém Řecku po celou dobu bronzovou a v klasickém i helénském období poměrně nízká a lokalizovaná.

Výzkumníci ale zjistili, že zhruba před 2150 lety došlo k „výraznému a náhlému nárůstu“ emisí olova způsobených lidskou činností v celém Řecku, jak uvedl spoluautor studie Andreas Koutsodendris z Heidelberské univerzity.

Přibližně v té době, v roce 146 před naším letopočtem, dobyla řecký poloostrov římská armáda, která změnila společnost a ekonomiku regionu.

„S rozvojem římského obchodu, kolonií a lodní dopravy ve Středozemním a Černém moři rychle rostla poptávka po stříbrných mincích, což vyžadovalo tavení, při kterém se uvolňovalo olovo,“ dodal Koutsodendris.