Hlavní obsah

Nejdelší zatmění Měsíce v tomto století. Na své si nakonec přišli i lidé v Praze

Novinky, nšt
Praha
Aktualizováno

Večerní obloha nabídla úplné zatmění Měsíce, a to nejdelší v tomto století. K tomuto jevu dochází i dvakrát ročně, avšak v pátek 27. července vedle Měsíce vynikla také planeta Mars, která byla v takzvané opozici, což znamená, že byla u hlediska Země na opačné straně než je Slunce, a v důsledku toho i značně blíže k Zemi než obvykle. Průběh zatmění Novinky nabídly v přímém přenosu.

Záznam: Nejdelší úplné zatmění Měsíce v tomto stoletíVideo: Novinky/AP

Článek

Páteční úplné zatmění trvalo 1 hodinu, 42 minut a 57 sekund, což z něj dělá nejdelší v tomto století. Jeho hlavní fáze začala ve 21:30, jeho maximální fáze nastala ve 22:21, skončila ve 23:13. Na našem území však Měsíc vyšel ve 20:47 SELČ (V Praze, jinde se čas lišil o minuty), kdy už probíhala fáze částečného zatmění. Celkem trvala asi čtyři hodiny.

Pozorování v Praze komplikovala oblačnost, zatmění bylo pozorovatelné až před půl jedenáctou. Nad hvězdárnou ve středočeském Ondřejově bylo rovněž oblačno. Také stovky lidí, kteří vyrazili pozorovat zatmění v brněnské hvězdárně na Kraví hoře, čekalo zpočátku kvůli zatažené obloze zklamání, nakonec se ale zrudlý Měsíc objevil.

BEZ KOMENTÁŘE: Zatmění Měsíce v PrazeVideo: Novinky

Zatmění Měsíce nastává jen při úplňku, a to tehdy, pokud se Slunce, Země i Měsíc ocitnou v jedné přímce. „Měsíc na určitý čas projde zemským stínem, z toho důvodu jeho jasnost zeslabuje, až na chvíli téměř zmizí z oblohy. Poté se začne zbarvovat do červenohněda,” vysvětlil Novinkám Václav Pavlík z pražského Planetária.

Při úplném zatmění byl Měsíc asi 5,5 stupně nad jihovýchodním obzorem a v té době pod ním vyšel jasný Mars. Tato planeta se dostala do takzvané velké opozice se Sluncem, při které dosáhla maxima hvězdné velikosti. Znamená to, že byla nejjasnější za posledních 15 let. Pozorovatelé mohli spatřit blízko sebe zrudlý Měsíc a výrazně naoranžovělý Mars.

Zatmění nejsou až tak vzácná

Co se týče zatmění Měsíce, jako první se na obloze objevuje takzvané polostínové zatmění. „To má Měsíc našedlou barvu a je zatměný jen z části. Poté nastává fáze úplného zatmění, která může trvat i dvě hodiny a pak se Měsíc opět vrací do polostínového zatmění. To je způsobeno tím, že Slunce není bodový, ale rozsáhlý zdroj,“ dodal Pavlík s tím, že vlivem lomu a rozptylu světla se Měsíc zbarví do červenohněda.

Zatmění Měsíce sice nenastávají při každém úplňku, ale nejsou ani tak úplně vzácná, jak by se mohlo zdát. „Úplné zatmění Měsíce v průměru nastává asi dvakrát za dobu tří let. Přibližně jednou za tři až čtyři roky se pak dokonce do jednoho kalendářního roku vejdou dvě úplná zatmění, jako tomu je i letos,” uvedl Pavlík.

Letošní úkaz je přesto v lecčems unikátní, zejména pak v tom, že šlo na noční obloze kromě zatmění pozorovat i Mars v opozici. [celá zpráva]

Související témata:

Výběr článků

Načítám