Nejčastěji potřebují učitelé asistenta k dětem s poruchou chování

Podle ministerských statistik bylo v uplynulém školním roce v běžných základních školách na 19 790 dětí s poruchou chování a k nim bylo přiřazeno celkem 5976 asistentů.

„Určitě to není ideální počet a mohlo by jich být více. Tyto děti mají problémy takového charakteru, že už narušují výuku. Právě kvůli tomu bývá často zpochybňována celá inkluze jako princip. S asistentem ale nemusí učitel přerušovat výuku kvůli nějakému afektu a jeho zklidnění zajistí asistent. Případně pomáhá žákovi se víc věnovat výuce, pomáhá mu s nějakou seberegulací,“ řekla Novinkám Felcmanová.

Podle ní je vysoký nárůst těchto diagnóz „přímým odrazem zhoršeného dětského duševního zdraví“. Ještě ve školním roce 2018/19 bylo takových dětí v běžných školách 14 585. Přitom celkový počet školáků se navýšil jen o zhruba šest procent na letošní milion.

„Ve škole se to projevuje problémy v chování. Ať už je to porucha koncentrace, hyperaktivita, přemotivovanost, odpojenost. Zásadní vliv měla pandemie, ale také nové technologie a zvýšená dostupnost k informacím, což bylo zjevné ještě před pandemií,“ popsala.

Podle ní ale bude dětí s podobnými vadami více, protože statistiky zahrnují jen ty, které prošly poradenským řízením.

„Právě tam, kde je složitá rodinná situace, tak rodiče o tu službu ani nepožádají. Určitě bude i významný počet žáků, kteří mají obtíže v chování, ale nemají diagnostickou nálepku z poradny,“ poznamenala.

Vláda v poslední době však spíše zvažuje, jak příliv nových asistentů do škol zbrzdit. Takovým směrem alespoň šel první návrh ministerstva školství, který měl zajistit, aby školy měly stálý počet asistentů a jejich pozice nebyly závislé od případu k případu. Jenže nastavení nezohledňovalo, že různé školy jsou na tom s počty postižených jinak. Zároveň podle SOFA hrozilo, že by se celkově počet asistentů snížil. Ministr školství Mikuláš Bek (STAN) nakonec návrh před projednáním na vládě stáhl, ale koalice by chtěla do konce svého volebního období novou podobu řešení alespoň připravit.

Od potíží s náročným chováním žáků by však mohla odlehčit také plánovaná změna rámcových vzdělávacích programů, kdy se zavedla výuka vedoucí k vnitřní spokojenosti dětí a duševnímu zdraví. Zatím se připravuje program, který by se měl odvíjet napříč všemi předměty, takže vesměs každý učitel by tomu měl věnovat určitý čas. Vedle toho by se tzv. osobnostní a sociální rozvoj měl vyučovat i jako samostatný obor podobně jako český jazyk, jen s menší časovou dotací.

Jak se návrhy v této oblasti vyvíjejí, sleduje Petra Skalická z organizace Člověk v tísni. „Výstupem oboru má třeba být, že žák rozpozná své vybrané osobnostní vlastnosti, silné stránky, zkouší je uplatňovat, uplatňuje sebepoznání ve svém jednání, všímá si svého prožívání v běžných i náročných situacích, uplatňuje základní postupy předcházení stresu a jeho zmírňování,“ popsala Novinkám.

Podle ní by se měl pak žák v rámci průřezových témat podílet na utváření vzdělávacího prostředí, aby přispívalo k naplňování potřeb jeho a ostatních členů školní komunity, na bezpečném klimatu školy včetně digitálního, nebo také navrhuje s ostatními, jak podpořit respektující vztahy, dodala.

Podle Felcmanové slaví podobná výuka úspěchy v zahraničí. „Studie ukazují, že to má velmi pozitivní odpady, a to i na celkové výsledky. Je to žádáno i z hlediska zaměstnavatelů. Sami chtějí, aby jejich zaměstnanci byli schopni adaptovat se na rychlé změny a umět se nezahltit množstvím informací,“ uvedla.