Článek
V posledním půlroce změnila zaměstnavatele téměř třetina Čechů, kteří nepřesáhli tuto věkovou hranici. Pětina pak přiznala, že shání aktivně jiné uplatnění, a 12 % je připraveno zvážit nové nabídky.
Nejaktivnější jsou na Moravě
Výše dosaženého vzdělání přitom nehraje roli; vysokoškoláků prohledávajících pracovní inzeráty je stejný počet, jako mladých uchazečů s nejnižším vzděláním. Mnohem více rozhoduje místo pobytu. Nejakčnější jsou v Moravskoslezském kraji, kde v uplynulém čtvrtletí hledalo novou práci 80 % mladých lidí ve věku 18–24 let. Nejméně aktivní pak v Praze a Středočeském kraji, kde se toto číslo pohybovalo mezi 7–10 %.
Svou roli samozřejmě hraje i zvídavost, chuť riskovat a zkoušet nové věcí, která je pro mladé lidi přirozená
„Většina mladých teprve zkoumá, co by se jim líbilo dělat. Často začínají nějakou startovací pozicí, která ani nemusí souviset s jejich vzděláním nebo zájmy, a průběžně hledají další příležitosti pro svůj rozvoj. Pokud dostanou jinde zajímavější nabídku, hned ji využijí. Většina ještě nemá děti, není zatížena půjčkami, a tudíž nemusí každou změnu a z ní plynoucí nejistoty tolik zvažovat jako starší generace. Svou roli v tom ale samozřejmě hraje i zvídavost, chuť riskovat a zkoušet nové věcí, která je pro mladé lidi přirozená,“ vysvětluje Hana Púllová, generální ředitelka společnosti Randstad.
Žene je strach o práci
Nutkání neustále se ohlížet po novém uplatnění však nepramení jen touhy po objevování nebo získání lepšího zaměstnání, ale paradoxně i ze strachu o ztrátu toho současného. Ve skupině nejmladších zaměstnanců bylo nejvíce těch, kteří se bojí, že o svou práci přijdou.
V průzkumu společnosti Randstad jich to potvrdila celá třetina, tedy ještě o 10 % více, než v tradičně ohrožené skupině lidí nad 55 let. Důvodem mohou být i smlouvy na dobu určitou, které se v posledních letech staly poměrně běžnou praxí a týkají se zejména pozic obsazovaných absolventy či mladými lidmi s krátkodobou zkušeností.
Zlom přichází ve 25
Zajímavé je, že u zaměstnanců, kteří již dovršili 25 let, zájem o změnu místa prudce klesá. Patnáct procent jich sice připustilo, že by se nové nabídce nebránili, aktivně ale hledají pouhá dvě procenta pracujících ve věku 25–34 let. V následující skupině od 35 do 44 let je situace podobná a nespokojenost a touha po změně se začínají projevovat až u o něco starších ročníků.
„Je vidět, že lidé v tomto věku již obvykle mají stabilnější místo, našli své uplatnění ve světě práce a po změně už tolik netouží. Zakládají rodiny a usazují se, proto se drží spíše v zajetých kolejích, než aby vyhledávali nová dobrodružství,“ dodává Hana Púllová.
Jsou hladoví po kariéře
Nejmladší zaměstnanci jsou jednoznačně nejdravější i z hlediska budování kariéry. Ve skupině 18–24 let potvrdilo 14 % dotazovaných, že se silně soustředí na brzké povýšení, z toho v téměř polovině případů se jednalo o vysokoškoláky. 56 % dotázaných prohlásilo, že kariérní růst sice není na vrcholu žebříčku jejich zájmů, ale také mu věnují pozornost. S rostoucím věkem pak zájem o povýšení klesá, ve skupině lidí nad 45 let se na něj soustředí jen 5 % pracovníků.