Článek
Dne 3. ledna 2019 přistála sonda Čchang-e 4 ve Von Kármánově kráteru na jižním pólu Měsíce. Několik hodin po přistání vypustila svůj rover Nefritový králík 2 (Jü-tchu 2), aby začal prozkoumávat povrch tělesa.
Historický průlom. Čínská sonda Čchang-e 4 přistála na odvrácené straně Měsíce
Zařízení používá podle odborné publikace Science Advances speciální radar (Lunar Penetrating Radar), aby vyslal radiové signály pod povrch Měsíce do hloubky 40 metrů. Podle nynějšího vyjádření Číňanů je to třikrát větší hloubka, než do jaké se dostala jejich sonda Čchang-e 3 při předchozí misi.
Důsledek kolize Měsíce s asteroidy?
Po zkombinování radarového obrazu s tomografickými daty a kvantitativní analýzou vědci zjistili, že podpovrchová vrstva je tvořena převážně z vysoce porézního, zrnitého materiálu, zapuštěného mezi balvany různých velikostí.
Je to zřejmě důsledek častých kolizí Měsíce s původními meteoroidy či menšími asteroidy a dalším kosmickým „smetím“ během prvních dnů Sluneční soustavy, píše zpravodajská stanice CNN.
Když totiž nějaký objekt zasáhne Měsíc, náraz vytvoří vlnu úlomků. Z kráterového povrchu se během působení toku času stane vrchní vrstva, pod kterou jsou ukryty balvany.
Lunární vozítko Nefritový králík 2 na odvrácené straně Měsíce
Výzkumníci podle agentury Reuters tvrdí, že nová zjištění mohou vrhnout více světla na geologický vývoj druhé strany Měsíce. A jak Nefritový králík 2 pokračuje v průzkumu oblasti, zkoumá se také možnost pozdějšího dopravení vzorků k zevrubnější analýze na Zemi.
Nefritový králík po odvrácené straně Měsíce urazil skoro 320 metrů
Odvrácená strana není z naší planety vidět vlivem vázané rotace, povrch tam brázdí více kráterů než přivrácenou stranu. Má ale méně „moří” – temných planin, které vznikly dávnou vulkanickou činností.
