Článek
Čchang-e 4 přistála letos 3. ledna ve Von Kármánově kráteru na odvrácené straně zemského souputníka. Tento menší kráter o průměru 180 kilometrů leží v rozsáhlé proláklině široké 2300 kilometrů, která se nachází u jižního pólu.
Měsíc Číňany překvapil
Sonda byla po přistání obklopena velmi nerovným povrchem s množstvím kráterů a dalších větších či menších děr. To pro pohyb roveru samozřejmě představovalo velkou výzvu hned na samotném počátku mise.
„Prostředí na Měsíci je mnohem náročnější, než jsme si po přistání sondy mysleli. Jižně od místa přistání je velká jáma, severně docela velký a pro Nefritového králíka poměrně nebezpečný sklon,“ přiznal podle agentury Reuters hlavní konstruktér vozítka Pcheng Sung.
Mapování prostředí
Tudíž než „Králík“ mohl na Měsíci oficiálně podstoupit jakýkoli vědecký průzkum, musel nejprve pořídit záběry přistávacího modulu a jeho okolí, aby si vůbec mohl najít cestu před sondu, ke které byl po vypuštění zády – natož někam do větší vzdálenosti. Veškeré obrázky posílá zpět na Zemi odborníkům k vyhodnocení.
I proto lunární vozítko mohlo „kodrcat“ zatím jen necelých 285 metrů.
Vizualizace prvních lednových pohybů Nefritového králíka a vzájemného fotografování s přistávacím modulem sondy Čchang-e 4
Výhodou však podle výzkumníků je, že tato mise dokáže na rozdíl od předchozí Čchang-e 3 pracovat celých 24 hodin denně, nikoli jen 14. Pochopitelně jedině během měsíčního dne.
Lunární den odpovídá 14 dnům na Zemi, lunární noc trvá stejně dlouho. Sonda Čchang-e 4 se během noci přepíná do klidového režimu kvůli nedostatku sluneční energie.
Objasnit původ kráterů
Sonda operující na odvrácené straně Měsíce může pomoci objasnit původ měsíčních kráterů. Nefritový králík 2 například v květnu získal vzorky z oblasti nazývané Aitkenova pánev, které naznačují, že dopad pradávného tělesa, který pánev vytvaroval, byl natolik silný, že prorazil lunární kůru a pronikl až do pláště.
Aitkenova pánev má být stará 3,9 miliardy let, rozkládá se přes téměř čtvrtinu Měsíce, a je tak jedním z největších kráterů ve sluneční soustavě.
Data zaslaná vozítkem mohou vědcům pomoci též zjistit chemické a mineralogické složení lunárního pláště i vznik a evoluci samotného Měsíce. Jeho odvrácená strana není ze Země vidět vlivem takzvané vázané rotace, povrch tam brázdí více kráterů než přivrácenou stranu. Má ale méně „moří” – temných planin, které vznikly dávnou vulkanickou činností.
Do konce letošního roku navíc Čína plánuje dopravit další sondu na Měsíc jménem Čchang-e 5, která má získat vzorky na přivrácené straně.
