Článek
Rover se probudil z klidového režimu v úterý 22. října v 5:45 našeho času, modul ten samý den ve 23:11 SELČ. Podle Čínské národní vesmírné agentury jsou obě zařízení v normálních pracovních podmínkách, tedy fungují.
Vozítko už na lunárním povrchu urazilo kolem 290 metrů, aby mohlo provádět vědecké průzkumy na neprobádaném území.
Nefritový králík si na 14 dní zase zdřímne. Už na Měsíci zdolal 285 metrů
Během měsíční noci se sonda přepíná do režimu spánku kvůli nedostatku sluneční energie.
Objasnit původ kráterů i samotného Měsíce
Sonda Čchang-e 4 přistála letos 3. ledna ve Von Kármánově kráteru na odvrácené straně zemského souputníka. Tento menší kráter o průměru 180 kilometrů leží v rozsáhlé proláklině široké 2300 kilometrů, která se nachází u jižního pólu.
Historický průlom. Čínská sonda Čchang-e 4 přistála na odvrácené straně Měsíce
Přístroj byl po přistání obklopen velmi nerovným povrchem s množstvím kráterů a dalších větších či menších děr. To pro následný pohyb roveru představovalo velkou výzvu hned na počátku mise.
Vizualizace roveru Nefritový králík 2 (v popředí) a přistávacího modulu sondy Čchang-e 4
„Prostředí na Měsíci je mnohem náročnější, než jsme si po přistání sondy mysleli. Jižně od místa přistání je velká jáma, severně docela velký a pro Nefritového králíka poměrně nebezpečný sklon,“ přiznal nedávno podle agentury Reuters hlavní konstruktér vozítka Pcheng Sung.
Než „Králík“ mohl na Měsíci oficiálně podstoupit jakýkoli vědecký průzkum, nejprve musel pořídit záběry přistávacího modulu a jeho okolí, aby si vůbec mohl najít cestu před sondu, ke které byl po vypuštění zády.
Výhodou podle Číny je, že tato mise dokáže na rozdíl od předchozí Čchang-e 3 pracovat celých 24 hodin denně, nikoli jen 14. Pochopitelně jedině během měsíčního dne.
Nefritový králík 2 na měsíčním povrchu
Sonda může pomoci objasnit původ měsíčních kráterů. Nefritový králík 2 získal vzorky z oblasti zvané Aitkenova pánev, které naznačují, že dopad tělesa, který pánev vytvaroval, byl natolik silný, že prorazil lunární kůru a pronikl až do pláště. Pánev má být stará 3,9 miliardy let, rozkládá se přes téměř čtvrtinu Měsíce, je tak jedním z největších kráterů ve Sluneční soustavě.
Čínská sonda získala kameny z hlubin Měsíce
Data zasílaná sondou na Zemi mohou vědcům pomoci zjistit i chemické a mineralogické složení lunárního pláště, rovněž vznik a evoluci samotného Měsíce. Spojení sondy s naší planetou zajišťuje speciální družice, která Měsíc obíhá.
Odvrácená lunární strana není ze Země vidět vlivem takzvané vázané rotace, povrch tam brázdí více kráterů než přivrácenou stranu. Má ale méně „moří” – temných planin, které vznikly dávnou vulkanickou činností.
