Článek
Vědci v rámci studie, kterou minulý týden ve čtvrtek zveřejnil odborný časopis Current Biology a na kterou upozornila mj. agentura AP, zkoumali 14 sádrových odlitků pořízených v Pompejích.
V 19. století se totiž mezi archeology rozšířila praxe pořizovat sádrové odlitky výdutí a stop, které po sobě zanechala těla mrtvých. Tyto odlitky mohou obsahovat zbytky těl. Při novém průzkumu tak badatelé získali použitelnou DNA z poloviny odlitků.
Podle výzkumníka Davida Caramelliho se ukazuje, že domněnky a příběhy často reflektují spíše svět, ve kterém žijí vědci, než ten, který studují.
„Je to vůbec poprvé, co se podařilo získat genetický materiál ze sádrových odlitků,“ uvedl jeden z autorů studie a antropolog David Caramelli.
Pompeje odhalily své další tajemství: domeček s nádhernými freskami
Čtyři odlitky, ze kterých se vědcům podařilo získat použitelné vzorky, pocházely z tzv. domu u zlatého náramníku, který je známý i díky svým nástěnným dekoracím.
Pompeje spolu s římskými městy Herculaneum, Stabie a Oplontis zničil v roce 79 n. l. výbuch sopky Vesuv.
Žádné tři ženy a syn, ale čtyři muži
Podle další autorky studie Alissy Mittnikové z německého Institutu Maxe Plancka průzkum ukázal, že domněnky, které panovaly o mrtvých obyvatelích domu, byly zcela chybné. Archeologové si původně mysleli, že se v domě nacházeli matka, která objímala svého syna, a dvě další ženy, sestry nebo další matka s dcerou.
Analýzy ukázaly, že se ve skutečnosti jednalo o čtyři muže, kteří mezi sebou neměli příbuzenské vztahy.
Vědci studovali 14 sádrových odlitků pořízených v Pompejích, které mohou obsahovat zbytky těl.
Vědci studovali sádrové odlitky pořízené v Pompejích.
„Ukazuje se, jak málo toho víme o některých událostech,“ uvedl jeden z dalších autorů studie David Reich z Harvardovy univerzity. Podle Caramelliho domněnky a příběhy často reflektují spíše svět, ve kterém žijí vědci, než ten, který studují.
Mnoho obyvatel byli přistěhovalci
Analýzy navíc také ukázaly, že velká část obyvatel v Pompejích nebyla místního původu. Jednalo se o přistěhovalce z východní části Středozemního moře či jejich potomky. Podle vědců to ukazuje, že migrace mezi různými částmi tehdejší Římské říše byla relativně běžná.
Archeologický park Pompeje nedaleko Neapole je po římském Koloseu druhou nejnavštěvovanější italskou pamětihodností.
Archeologický park Pompeje nedaleko Neapole, který je památkou UNESCO, je po římském Koloseu druhou nejnavštěvovanější italskou pamětihodností.
Pompeje spolu s římskými městy Herculaneum, Stabie a Oplontis zničil v roce 79 n. l. výbuch sopky Vesuv. Obyvatele zastihla katastrofa nepřipravené a mnohé z nich zatuhlý popel věrně zachytil v posledních okamžicích života. Při neštěstí zemřelo na 3000 lidí.
Pompeje byly objeveny na konci 16. století, ale první vykopávky vědci zahájili až v roce 1748. Výkopové práce a další výzkumy tam dosud neskončily.
V ložnici v Pompejích našli archeologové kostry dalších dvou obětí výbuchu Vesuvu
