Nebojte se, že teď nebude v MŠ a ZŠ místo, uklidňuje Gazdík rodiče

Podle mluvčí ministerstva školství Anety Lednové by se nová pravidla pro zvýšení kapacity škol měla definovat ve speciálním zákonu, který má stanovit opatření kvůli uprchlíkům z Ukrajiny.

Návrh, který ve středu schválil kabinet, počítá mj. s prodloužením termínu pro podání přihlášek uprchlíků na maturitní obory z 1. března do 5. dubna. Do nematuritních oborů by se mohli hlásit do 8. dubna. Podle dalšího návrhu by děti ukrajinských uprchlíků mohly začít chodit i do dětských skupin. Na místa by přispíval stát.

Gazdík vysvětlil, že zákony ze školství mají zajistit, aby ředitelé nebyli pod vlivem situace nuceni porušovat předpisy. Koaliční experti ještě projednají, jaké úpravy by mohla vložit do novel Sněmovna v rámci pozměňovacích návrhů. „Abychom co nejvíc zjednodušili situaci ve školách ředitelům, rodičům i žákům,“ podotkl ministr.

Zdůraznil, že se rodiče nemají obávat, že kvůli ukrajinským žákům a studentům nebude místo pro jejich děti ve školkách a základních školách. „Chystáme se dát ředitelům a zřizovatelům takové možnosti, že budou moci zvýšit kapacitu, vytvářet dětské skupiny pro hlídání,“ uvedl.

„Lokálně problémy nelze vyloučit, prostor pro navyšování kapacit je nízký v Praze a prstenci kolem hlavního města,“ doplnil.

Gazdík situaci projednával i s ukrajinským velvyslancem v Praze Jevhenem Perebyjnisem. „Snažíme se informovat, že v Praze je problém se zařazením jejich dětí do školek a škol. I ukrajinské velvyslanectví doporučuje ženám, pakliže chtějí mít děti ve škole a školce, aby vynechaly Prahu a prstenec kolem z úvah, že tady budou bydlet,“ připustil Gazdík.

Podle mluvčí MŠMT nicméně nyní není možné předjímat, jak se pravidla pro navýšení kapacity nastaví, a bude to záležet na tom, v jaké podobě se schválí navrhovaný zákon. Sněmovna ho má projednávat v režimu legislativní nouze, mohl by tak začít platit ještě v tomto měsíci. „Navyšování kapacit je samozřejmě možné i bez změny zákona, standardním postupem, tam kde jsou k tomu prostorové podmínky,” doplnila Lednová.

Podle vyhlášek ministerstva má být ve třídě mateřské školy nejvýše 24 dětí, v základní a střední škole 30 žáků a v přípravné třídě základní školy 15.

Předseda Asociace základních škol Luboš Zajíc nyní konstatoval, že aktuální únava a vyčerpání na straně učitelů, žáků i rodičů jsou důsledkem výuky na dálku a dalších opatření proti covidu-19, která v posledních dvou letech ovlivňovala fungování škol.

„Co je bohužel posun velice výrazně k negativnímu, tak to jsou sociální vztahy a vazby, které byly kontinuálně budovány, a za ty dva roky byly nepředstavitelně poškozeny,“ upozornil.

Většina škol teď podle Zajíce nabízí žákům doučování, zároveň se ovšem začíná potýkat s další složitou situací, kterou přináší invaze Ruska na Ukrajinu a vlna uprchlíků z této země. A právě kvůli tomu teď čeká školy podle něj další náročné období, kdy budou usilovat o začlenění dětí ukrajinských uprchlíků do českých tříd. Zmínil, že řešit se budou hlavně potíže s kapacitou škol a s tím, že noví žáci nebudou umět česky.

„Zjednodušeně řečeno, ještě jsme se nedostali z jedné krize a už jsme ve druhé,“ prohlásil.

Počet ukrajinských dětí ve školách už podle Zajíce pomalu roste. „Otázkou je, do jaké míry je budeme moct na jednotlivých školách přijímat ke klasickému vzdělávání, nebo jim budeme poskytovat jiný způsob vzdělávání,“ poznamenal. Řada věcí je podle něj zatím nejasných.

Dopady výuky na dálku na vzdělávání dětí v posledních dvou letech chce zjišťovat Česká školní inspekce v rámci testování žáků v květnu až červnu. Průzkum provede v základních školách a víceletých gymnáziích, zaměří se na žáky 5. a 9. tříd, analýzu by mohla mít hotovou do října. Informoval o tom náměstek ústředního školního inspektora Ondřej Andrys.

Podobné plošné testování se podle něj konalo naposledy v roce 2017 a znovu se plánovalo na loňský rok. Kvůli epidemii covidu se ale po dohodě s ministerstvem školství posunulo na letošek. Zapojí se do něj naprostá většina základních a víceletých gymnázií a zjišťovat se budou výsledky v širokém spektru předmětů.

Podle inspekce je nepochybné, že pro školy je postupné vyrovnávání rozdílů mezi dětmi po výuce na dálku extrémně náročné. Testování by proto mimo jiné mělo státu přinést data, která by mohla posloužit jako podklad k potřebné úpravě vzdělávacích programů.

Inspekce už koncem minulého roku informovala, že v důsledku dlouhotrvající výuky na dálku potřebovalo od září asi 220 tisíc žáků doučování. Šlo o 180 tisíc žáků základních škol a 40 tisíc středoškoláků, tedy zhruba 19 procent dětí ze základních a devět procent ze středních škol. Z nich se na ZŠ nezapojilo přes 30 tisíc žáků a na středních více než 15 tisíc. Doučování podle inspekce neorganizovalo sedm procent ZŠ, 10 procent SOŠ a 30 procent gymnázií.

Mezi březnem a květnem se také bude konat testování pro mezinárodní srovnání vzdělávacích výsledků PISA.

Zároveň je třeba připomenout, že podle ředitele Národního ústavu duševního zdraví (NUDZ) Petra Winklera přibylo u dětí a náctiletých školního věku kvůli pandemii a souvisejícím opatřením depresí i úzkostí.

„Ačkoli z praxe zaznívá, že se zvyšuje výskyt sebepoškozování, tak nedochází k dokonaným sebevraždám,“ řekl Winkler.

Podle něj žáci strádali při online výuce zřejmě nejvíce nedostatkem kontaktu se svými vrstevníky, učiteli a dalšími, se kterými při běžném školním provozu přichází do styku.

„Roli ale samozřejmě hrála změna životního stylu včetně omezení fyzického pohybu, změn ve stravování, delšího času stráveného za obrazovkami,“ uvedl ředitel NUDZ a dodal, že kromě online výuky šlo o další omezení včetně možnosti provozování koníčků, sportů, snížení času tráveného venku a ve společnosti vrstevníků a podobně.

Duševní zdraví podle Winklera negativně ovlivňuje především excesivní množství času strávené při online aktivitách, které lze považovat za pasivní nebo vyloženě negativní. „Je rozdíl mezi tím, když se dítě učí programovat, pročítá a účastní se debat na relevantních diskuzních fórech a vyvíjí vlastní kreativní činnost; a tím, když dítě pouze pasivně konzumuje negativní zprávy z nevěrohodných zdrojů, hraje hry a sjíždí stránky s pofidérním nebo věku neadekvátním obsahem,“ objasnil ředitel.

Upozornil, že pandemie a s ní související dlouhodobý pobyt doma měl i v některých případech dopad na rodinné problémy.