Nebeský „ohňostroj“ za svitu Měsíce. Kvadrantidy vrcholí ve středu nad ránem

„V mnoha ohledech lze o Kvadrantidách hovořit jako o jednom ze tří nejsilnějších meteorických rojů celého roku. Svědčí o tom především hodnota zenitové frekvence udávaná obvykle údajem 120 meteorů za hodinu,“ shrnul popularizátor astronomie Petr Horálek z Fyzikálního ústavu Slezské univerzity v Opavě.

„Naopak v neprospěch roje hraje krátké trvání maximální aktivity – zhruba šest hodin – a obecně vysoká pravděpodobnost oblačného počasí na začátku ledna. A když už se vyčasí, velmi často ruší Měsíc,“ dodal.

V lednu se Měsíc vyskytuje vysoko nad obzorem, navíc danou noc bude ve fázi přibližně dva dny před úplňkem. Jeho svit tak bude viditelnosti Kvadrantid poněkud „překážet“, než konečně zapadne.

Podle Horálka přesto mohou lidé i letos spatřit 60 až 80 meteorů za hodinu, nejlépe v ranních hodinách, při nízké oblačnosti a daleko od měst.

Kvadrantidy se na obloze nacházejí v souhvězdí Pastýře. Své jméno však roj získal podle souhvězdí Zedního kvadrantu, součástí kterého v minulosti byl.

V roce 1922 ovšem toto souhvězdí zrušila Mezinárodní astronomická unie (IAU), oficiálně platné je to od roku 1930.

„Zajímavostí je, že mateřským tělesem roje není kometa, ale asteroid, který byl objeven až ve 21. století. Zatím nemá jméno, jen číslo v katalogu asteroidů (196 256). Předběžné označení 2003 EH1 nám prozradí rok objevení – letos v březnu tomu bude teprve 20 let, co o příslušné planetce víme,“ doplnil na webu České astronomické společnosti Jan Veselý z organizace Planetum, která sdružuje tři pražské hvězdárny.

A jaké pozorovací podmínky nám konkrétně nyní v noci z úterý na středu počasí přichystá?

„Nejméně oblačnosti bude v první polovině noci – polojasno nebo jasno, jen ojediněle s mlhami. Ve druhé polovině noci budou místy mlhy nebo nízká oblačnost, pouze ojediněle polojasno. Mlhy mohou být ojediněle i mrznoucí. Více mlh a nízké oblačnosti bude na jižní polovině území,“ řekla Novinkám meteoroložka Dagmar Honsová.