Neandertálská kometa už může být vidět pouhým okem, astronomové však krotí přehnané naděje

Kometa s označením C/2022 E3 (ZTF), které média přezdívají i „neandertálská kometa“, jelikož její poslední návrat ke Slunci a k Zemi nastal zhruba před 47 500 lety, se blíží k Zemi a nadále zjasňuje.

„Období nejlepší viditelnosti je tedy stále před námi,“ upozornil Martin Mašek z České astronomické společnosti s tím, že astronomové nicméně tlumí nadšení z „jasné komety letící oblohou“.

„Nepůjde o velmi jasnou kometu, jako byla třeba kometa C/2020 F3 (NEOWISE) v roce 2020, ale již několik zkušených pozorovatelů hlásí viditelnost komety pouhým okem pod tmavou oblohou daleko od měst, v noci na úterý 24. ledna např. z Kozákova,“ přiblížil.

Pouhým okem ji měli spatřit i někteří pozorovatelé minulý týden, nicméně podle vyjádření astronomů pro Novinky šlo o pozorování za tehdejších nejideálnějších podmínek a vhodného počasí, a zároveň prý muselo jít o „bystrozraké jedince“.

Na úvodním snímku jsou vidět dva ohony komety – dlouhý iontový a jasný prašný ohon. Prachový ohon komety ZTF se díky její pozici vůči Zemi a Slunci stáčí pryč od nás. Díky tomu vidíme kometu v čím dál nezvyklejším pohledu. Výrazná je též zelená barva hlavy komety způsobená sublimujícím kyanidem v hlavě (komě) komety.

Tato kometa kolem Slunce neprolétá poprvé. Před současným vstupem do vnitřních částí Sluneční soustavy byla na silně protáhlé eliptické dráze s periodou zhruba 47 500 let a má minimálně jeden oběh kolem Slunce za sebou.

C/2022 E3 proletěla přísluním (nejbližším bodem dráhy ke Slunci) 12. ledna 2023 ve vzdálenosti 166,3 milionů km od Slunce. Nejblíže k Zemi bude 1. února 2023, k naší planetě se přiblíží na 42,5 milionů km). „Na přelomu ledna a února se tak očekává její nejvyšší jasnost,“ uvedl Mašek.

Ve stejnou dobu by měla dosáhnout maximální jasnosti, která bude okolo 5 mag. Na obloze mimo město by ji zkušení pozorovatelé mohli bez problému spatřit pouhým okem jako drobnou mlhavou hvězdičku.

Kometa je nyní vidět běžnými triedry, malými dalekohledy a zároveň už ve velmi dobrých pozorovacích podmínkách – mimo města a pod velmi tmavou oblohou – první lidé hlásí její viditelnost očima. Její pohyb oblohou zvolna zrychluje vlivem jejího přibližování k Zemi. Kometa se už na obloze dostala do tzv. cirkumpolární oblasti, tedy nezapadá pod obzor a je pozorovatelná celou noc.

Dne 21. ledna přešla do souhvězdí Draka, ve středu 25. ledna vstoupí do Malé medvědice a v pondělí 30. ledna projde jen 10 stupňů od Polárky. Uvidíme ji tak podle astronoma Pavla Suchana v oblasti mezi Velkým a Malým vozem.

První únorový den bude nejblíže, od 2. února však začne silně rušit Měsíc, protože 5. února už nastane úplněk. Bezměsíčná obloha čeká kometu zase od 8. února, kdy se bude pohybovat souhvězdím Vozky. 9. února vstoupí do souhvězdí Býka. V Býku, tedy vysoko na zimní obloze, uvidíme kometu 11. a 12. února poblíž jasné planety Mars.

To už ale její jasnost bude klesat pod hranici viditelnosti pouhým okem, ale až do konce února bude dobře pozorovatelná v triedrech. V malých dalekohledech (od průměru 7 cm) bude pozorovatelná až do konce března, kdy už ale bude velmi nízko nad obzorem – v souhvězdí Eridanu.

Po průletu vnitřními částmi Sluneční soustavy se vlivem gravitačního působení velkých planet dráha komety změní na hyperbolu a navždy Sluneční soustavu opustí.

„Ano, skutečně už se nevrátí,“ potvrdil Suchan pro Novinky navzdory dřívějším informacím. „Toto je poslední příležitost ji spatřit.“