Článek
O kontaktu mezi neandertálci a našimi přímými předky vědci vědí už déle. Je už nějakou dobu známo, že lidé a jejich dávní příbuzní existovali na evropském kontinentu jako takovém současně více než 6000 let.
Tématem se zabýval i letošní laureát Nobelovy ceny za fyziologii a lékařství Svante Pääbo, který porovnával genomy moderního člověka a jeho nejbližších vyhynulých příbuzných – neandertálců a denisovanů – a ukázal, že mezi druhy docházelo k míšení.
Nobelovu cenu za lékařství dostal švédský evoluční genetik Svante Pääbo
Nový laureát Nobelovy ceny Pääbo zkoumal i DNA jihomoravských lovců mamutů
Nicméně celkový rozsah jejich interakcí zůstává nadále předmětem vědeckého zkoumání.
Další důkazy o soužití lidí a jejich nejbližších vyhynulých příbuzných přinesla minulý týden zveřejněná studie týmu z britských a nizozemských univerzit. Nejnovější studie naznačuje, že Homo sapiens mohl koexistovat s neandertálci konkrétně ve Francii a severním Španělsku po dobu 1400 až 2900 let, než neandertálci jako samostatný druh vymizeli.
Archeologové ukázali téměř zapomenuté nálezy z jezera
Vědci analyzovali soubor dat 56 neandertálských a lidských artefaktů (28 pro každou skupinu) ze 17 archeologických nalezišť ve Francii a severním Španělsku a dalších deset vzorků neandertálského původu ze stejného regionu.
„V této oblasti je mnoho podobností ve způsobu, jakým oba druhy utvářely předměty hmotné kultury a jak se chovaly,“ řekl vedoucí autor studie Igor Djakovic z nizozemské univerzity v Leidenu. To podle něj pomáhá doložit, že mezi oběma druhy docházelo k interakci.
K nejstarší chirurgické amputaci došlo před 31 000 lety na Borneu. Pacient přežil
Analýza mj. ukázala, že se některé podobné předměty vyskytovaly u obou druhů zároveň. Jednalo se např. o děrované zuby savců, které vědci dnes považují za šperky. Moderní lidé i neandertálci se také ve stejnou dobu přesunuli k více standardizovaným kamenným nástrojům, které byly podobné čepelím.
„To může potenciálně naznačovat výměnu názorů nebo vědomostí,“ dodal Djakovic.
„Dalo by se tvrdit, že ve skutečnosti nikdy nezmizeli“
Autoři k odhadu stáří předmětů použili uhlíkovou metodu datování. Ve studii zveřejněné v odborném časopise Scientific Reports pak odhadli, že se neandertálské předměty ve Francii a severním Španělsku objevily před zhruba 45 343 až 44 248 lety a vymizely mezi 39 894 a 39 798 lety. Krátce poté neandertálci jako druh vyhynuli zcela.
Odhaduje se, že moderní lidé se poprvé objevili před 42 653 až 42 829 lety. Nejen v Evropě pak zůstali až dodnes, což naznačuje soužití s neandertálci po dobu zmíněných 1400 až 2900 let.
Před těžkým covidem chrání gen zděděný po neandrtálcích
„Objevuje se shoda, že neandertálci v Evropě žili v menších populacích,“ poznamenal Djakovic. „Přicházely sem větší populace moderních lidí a (neandertálce) tyto populace pohltily. Dalo by se vlastně tvrdit, že ve skutečnosti nikdy nezmizeli,“ uzavřel odborník.