Článek
„Jde o další fantastický krok pro dalekohled Jamese Webba. Je zase o něco blíže ke startu na lodi Ariane 5,“ oznámil Nicolas Chamussy ze společnosti Airbus.
Náhradu Hubbleova teleskopu, sloužícího již od roku 1990, má v říjnu roku 2018 zmíněná raketa vynést do kosmu.
Na rozdíl od svého předchůdce se dalekohled Jamese Webba nebude pohybovat na nízké oběžné dráze, ale bude umístěn asi 1,5 miliónu kilometrů od Země, na opačné straně než Slunce.
Dalekohled prozkoumá každou etapu historie našeho vesmíru.
Teleskop byl dokončen loni, kdy nakonec zvládl první testy, zda „přežije“ start rakety, která jej má dopravit na místo určení. Loni v listopadu představila NASA i jeho další zrcadlo, vyrobené tentokrát z materiálu, který předtím neexistoval. [celá zpráva]
Dvousetkilogramové „super oko“
V soustavě OTIS převezené na závěrečné testy, která mimo jiné zahrnuje 6,5metrové hlavní zrcadlo složené z 18 šestihranných beryliových segmentů a sekundární zrcadlo, jsou i dva evropské přístroje od společnosti Airbus. Ta sídlí ve francouzském Toulouse a je společně s Boeingem zároveň největším světovým výrobcem civilních letadel.
Jedná se o víceobjektový spektrograf NIRSpec, hledající blízké infračervené záření, a MIRI, detekující jeho střední vlnové délky.
Nákladový modul OTIS s hlavním příslušenstvím teleskopu
NIRSpec vyvinul Airbus pro Evropskou vesmírnou agenturu (ESA), která na vývoji dalekohledu rovněž spolupracuje. Vědcům umožní studovat vzdálené a chladné objekty vesmíru s mnohem větší citlivostí, dokáže jich pozorovat více než sto zároveň. Přístroj přezdívaný „super oko“ váží 200 kilogramů a bude pracovat při teplotách -238 °C.
Hledání života
MIRI je zařízení kombinující fotoaparát, spektrograf (přístroj na registraci spektra elektromagnetického záření) a koronograf (dalekohled na pozorování sluneční koróny a protuberancí – víření slunečního plazmatu) pro střední vlny infračerveného záření.
Vyvinulo jej evropské konsorcium 21 institutů z 10 členských států ESA pod vedením britského Astronomy Technology Centre a s projektovým řízením Airbusu. Na výrobě se podílely i NASA Jet Propulsion Laboratory a Goddardovo vesmírné středisko v americkém státě Maryland.
Cílem je rozšířit možnosti pozorování teleskopu na delší vlnové délky, které jsou potřebné pro studium světla z objektů v blízkém vesmíru nebo pozorování vnitřku prachových mračen, kde se dodnes formují hvězdy a planetární systémy.
Dalekohled se skládá z množství komponentů.
Teleskop Jamese Webba má totiž oproti Hubbleovu odrážet infračervené záření, a to zejména od nejstarších hvězd. Mezi hlavní cíle mise tedy bude patřit zkoumání vývoje prvních galaxií a hvězd po Velkém třesku či pátrání po životě mimo sluneční soustavu.
„Dalekohled prozkoumá každou etapu historie našeho vesmíru,“ uvedla již dříve NASA.
Teleskop nese jméno po Jamesi E. Webbovi, jenž byl ředitelem americké kosmické agentury v šedesátých letech, tedy v době vrcholících vesmírných závodů Spojených států a Sovětského svazu.
