Našli jsme kosti bojovníků z bitvy u Lipan, hlásí odborníci

Práce profesora Smrčky započala v kostici v Žehuni u Kolína již v roce 2017. Tehdy si v rámci výzkumu českých kostnic na kostech všiml typických poškození, která by mohla pocházet od husitských zbraní.

V žehuňské kostnici je část pozůstatků ve stěnách napevno zabudovaná a nelze s nimi manipulovat, ale s několika desítkami kostí, na nichž jsou vidět těžká poranění, mohli vědci volně manipulovat.

„Našli jsme zde přes 42 kostí, které pravděpodobně poškodily husitské zbraně jako okovaný cep či řemdih. U nejzávažnějších poranění je zřetelně vidět vzdálenost mezi jednotlivými hroty cepů. V další části kostnice jsme nalezli i poranění od husitských kuší nebo poranění sudlicí a sekerou,“ popsal Smrčka.

Deset lebek ze Žehuně podstoupilo CT vyšetření na Radiodiagnostické klinice 1. LF UK a Všeobecné fakultní nemocnice (VFN) v Praze, kde primář Josef Hořejš vytvořil 3D rekonstrukci poranění.

Unikátní vyšetření vedla experty k tomu, aby provedli radiokarbonové stanovení stáří kostí. Vzorek jedné z poraněných lebek proto putoval na datování do laboratoře v polské Poznani. Tam pomocí poločasu rozpadu radionuklidu uhlíku zjišťují věk archeologických památek a geologických útvarů.

„Radiokarbonová laboratoř stanovila 95procentní pravděpodobnost, že kosti opravdu pocházejí z husitských válek, a to z období 1408–1458. Vyšetření dokonce stanovilo 65procentní pravděpodobnost, že kosti pocházejí z období 1420 až 1444, přičemž bitva u Lipan se odehrála 30. května 1434. Je tedy velmi pravděpodobné, že kosterní pozůstatky z této bitvy skutečně jsou,“ objasnil Smrčka.

Porovnáním s každým dalším vzorkem kosti z Žehuně se datování ještě dále zpřesňuje, proto vědci do Poznaně poslali i druhý kosterní vzorek. Ten ukázal, že v kostnici jsou i pozůstatky bojovníků tereziánských válek z poloviny 18. století. Nyní se čeká na závěry vyšetření třetího vzorku.

Že šlo o bojovníky, dokládá také to, že se na kostech našla i starší zhojená válečná poranění. Pro předpokládaný fakt, že jde přímo o bitvu u Lipan, v níž mezi sebou bojovali radikální a umírnění husité, hovoří to, že na kostech byla nalezena právě zranění husitskými zbraněmi.

Žehuňská kostnice byla vybudována v 18. století z kostí pocházejících z hromadných hrobů. Zdejší kosti jsou bílé, což značí zasypání vápnem, které se provádělo u infekčních nemocí nebo u válečných událostí.

Žehuň u Kolína je nicméně od Lipan vzdálena přes 30 kilometrů. „Je ale v bezprostřední blízkosti obce Sány, odkud pocházel jeden z velitelů radikálních husitů Jan Čapek ze Sán. Ten po prolomení vozové hradby opustil evidentně prohranou bitvu, aby se skryl se svými jezdci za hradbami Kolína. Navíc bylo tehdy běžné nakládat poraněné na vozy a nechat je na doléčení v okolních vesnicích. Vozy s raněnými se tedy mohly dostat až k Žehuni,“ vysvětlil Smrčka.