Článek
Černé díry patří mezi nejpozoruhodnější a nejzáhadnější objekty v kosmu. Křiví světlo i čas a z jejich středu se nedostane ven vůbec nic, ani gravitační vlna.
Vesmírný valčík obřích černých děr skončí srážkou
Podle nové práce výzkumného střediska Chandra X-ray Center, které pro NASA spravuje organizace Smithsonian Astrophysical Observatory v massachusettském Cambridgi, závisí zvuk daných vesmírných objektů na konkrétní černé díře a také na tom, jak sami posloucháme a jak onen „šum“ vnímáme.
Signály byly syntetizovány do rozsahu lidského sluchu jejich zvětšením o 57 a 58 oktáv nad jejich skutečnou výškou - jsou slyšet až 288biliardkrát více než jejich původní frekvence.
NASA upozorňuje, že populární mylná představa, že ve vesmíru neexistuje vůbec žádný zvuk, vychází ze skutečnosti, že většina prostoru je v podstatě vakuum, které nedisponuje žádným médiem pro šíření zvukových vln.
Převést na slyšitelné frekvence
Nicméně zvuk je jen jedním druhem vln, proto úřad NASA a centrum Chandra X-Ray vytvořily jistý „katalog nebeských sonifikací“, který zahrnuje emise vesmírných objektů pozorovaných ve viditelném světle, rentgenovém záření a dalších částech elektromagnetického spektra - a poté vědci převedli příslušné vzorce na frekvence, které můžeme slyšet.
Sonifikace je technika, kterou se převádějí různá data ve zvukové signály. Sonifikované údaje obecně mohou být - po další vhodné úpravě - přehrávány na většině hudebních nástrojů či zpívány, především je ale lze převést ve zvuk počítačově. V aktuálním případě tedy jde o převod astronomických dat do zvuku. |
Některé z dříve uveřejněných sonifikací zahrnují např. „zvuky“ jádra naší galaxie Mléčné dráhy, supernov a mlhovin. Nyní tedy NASA sdílela dvě nové sonifikace černých děr.
Zajímavé zvuky z kupy galaxií
Prvním případem je černá díra v centru 53 milionů světelných let vzdálené galaxie Messier 87 (M87), která se v roce 2019 stala vůbec první „vyfocenou“ černou dírou - zachycena byla pomocí dalekohledu v rámci projektu Event Horizon Telescope (EHT).
Astronomové se po dvou letech pochlubili novým snímkem černé díry
Sonifikace černé díry Messier 87 zahrnuje pozorování rentgenového záření, vizuálního světla a rádiových vln - a převádí je pak na zvukové vlny, které jsou podle badatelů „překvapivě harmonické a éterické“. Audio/video si můžete přehrát níže.
Avšak druhá černá díra (jde o úvodní audio/video u článku - pozn. red.) přináší jiný příběh. Díra v srdci kupy galaxií v souhvězdí Persea se liší od většiny ostatních cílů pro sonifikace, protože je umístěna v oblaku horkého plynu, který kupou prostupuje.
Tato kupa galaxií obsahuje velké množství plynu, které v ní obklopuje stovky, nebo dokonce tisíce galaxií a poskytuje tak potřebné médium pro šíření zvukových vln. Generované vlnění v onom plynu je lépe klasifikovatelné jako „zvuk“ než rentgenové a jiné záření z M87.
Odhalili jsme první planetu mimo Mléčnou dráhu, hlásí vědci NASA
Navíc již od roku 2003 je podle NASA černá díra ve středu kupy galaxií v Perseovi, tj. asi ve vzdálenosti 240 milionů světelných let, spojována se zvukem. Astronomové už tehdy zjistili, že tlakové vlny vysílané černou dírou způsobily vlnění v horkém plynu, které sice není pro lidské ucho zaznamenatelné, ale dalo by se převést na tón.
Experti tím pádem astronomická data z černé díry, která získali z vesmírné rentgenové observatoře Chandra, zpracovali pomocí sonifikace a převedli do tónů slyšitelných lidským uchem. Naučit se posunout výšku zvuků černé díry z Persea do rozsahu pro lidské receptory sluchu bylo pro NASA a rentgenové centrum Chandra velkou výzvou.
Astronomové detekovali rentgenové záření na planetě Uran
Ale povedlo se - signály byly následně znovu syntetizovány do rozsahu lidského sluchu jejich zvýšením o 57 a 58 oktáv nad jejich skutečnou výškou při přirozeném vibrování. Vzniklé „melodie” jsou tak nyní slyšet 144 a 288biliardkrát více, než jaká je jejich původní frekvence.