Článek
Obě sondy zůstávají nejvzdálenějšími objekty, které kdy člověk sestrojil. Nacházejí se nyní za vnější hranicí heliosféry v mezihvězdném prostoru, přičemž Voyager 1 je více než 25 miliard kilometrů daleko od Země a Voyager 2 je od nás vzdálen přes 21 miliard km.
Inženýři Laboratoře proudového pohonu (JPL) NASA v jižní Kalifornii už vypnuli jeden subsystém Voyageru 1 a další plánují odstavit i u druhé sondy, aby uspořili energii.
Bez vypnutí přístrojů by fungovaly jen pár měsíců
Jak upřesnila NASA na webu, řídicí středisko 25. února na první sondě odstavilo experimentální zařízení pro detekci kosmického záření. V případě Voyageru 2 inženýři odpojí 24. března zařízení měřící nízkoenergetické nabité částice. Na obou sondách budou nadále fungovat tři vědecká zařízení.
NASA už se sondou Voyager normálně komunikuje, anténa je ve správné pozici
„Sondy Voyager byly už od vypuštění ‚rockovými hvězdami‘ hlubokého vesmíru a chtěli bychom, aby tomu tak bylo co nejdéle,“ nechala se slyšet manažerka projektu Voyager Suzanne Doddová.
„Nicméně elektrická energie začíná docházet. Pokud bychom nyní na každém Voyageru nevypnuli jedno zařízení, nejspíš by měly jen pár měsíců napájení, než bychom museli oznámit ukončení mise,“ vysvětlila.
Cílem mise těchto sond bylo původně prozkoumat čtyři plynné obry Sluneční soustavy - Jupiter, Saturn, Uran a Neptun. Sondy nicméně rámec původních misí překonaly a pokračovaly dál. Voyager 1 dosáhl mezihvězdného prostoru v roce 2012, „dvojka“ o šest let později.
Že aparáty stále fungují a posílají vědcům na Zemi data, se dá vlastně považovat za technologický zázrak. Dohromady průzkumná zařízení „nacestovala“ vzdálenost více než 46 miliard kilometrů.
Astronomové ukázali skutečnou barvu planet Uran a Neptun
Není to poprvé, co museli inženýři přistoupit k vypnutí některých komponentů. V říjnu loňského roku NASA Voyageru 2 odstavila experimentální zařízení zkoumající plazmu. Stejný přístroj na Voyageru 1 přestal správně fungovat už v roce 1980 a v roce 2007 byl s cílem ušetřit energii odpojen úplně.
„Sondy Voyager velkou měrou předčily svou původní misi studovat vnější planety Sluneční soustavy,“ zdůraznil podle portálu Space.com vědec z programu sond Voyager Patrick Koehn.
„Každý kousek dodatečných dat nasbíraných od té doby je nejen hodnotným bonusem pro výzkum heliofyziky, ale též důkazem příkladné inženýrské práce na sondách, která započala skoro před 50 lety a pokračuje doposud,“ uzavřel.
Po pěti měsících poslala sonda Voyager 1 čitelná data
