NASA ocenila už druhou českou fotku komety Neowise

Na vybraném snímku, který vznikl v noci z 13. na 14. července z vyhlídky na Suchý vrch od Jablonného nad Orlicí, se kometa nachází v tzv. dolní kulminaci, tedy právě v okamžiku, kdy téměř přesně pod ní, hluboko pod obzorem, leží Slunce.

„Díky tomu její namodralý plynný (iontový) ohon míří prakticky kolmo vzhůru a lze v něm rozeznat jakési uzliny, které jsou způsobeny reakcí ionizovaného plynu na sluneční vítr, který proudí od Slunce nepřetržitě,“ vysvětlil popularizátor astronomie Horálek.

Iontový ohon svou délkou vědce překvapil - na dlouhých expozicích dosahuje již 30 stupňů, tedy podle Horálka 60 měsíčních úplňků vedle sebe. „Ohon komety může dosahovat několika desítek milionů kilometrů,“ sdělil Novinkám fotograf.

Prašný ohon je ohnutý do strany, jelikož na prachové částice uvolněné z jádra komety působí sluneční gravitace. V bílém prašném ohonu jsou také patrné „zářezy“, způsobené nerovnoměrným uvolňováním prachu z komety během rotace jejího jádra.

„Horizont Suchého vrchu zvýrazňuje nežádoucí světelné znečištění z polského Klodzka a modrý nádech obloze dává svit Měsíce v poslední čtvrti,“ dodal.

Neowise je v těchto dnech nejlépe pozorovatelná - samozřejmě za příznivého počasí. Pro možné sledování z Česka jde o nejzářivější kometu od roku 1998 (od komety Hale-Bopp). Co se týká viditelnosti jinde na Zemi, jde celosvětově o nejjasnější kometu za posledních 13 let.

U nás vůbec nezapadá, je viditelná celou noc nízko nad severním obzorem, navíc Měsíc spěje k fázi novu čili zájemci daleko od měst si mohou podle astronomů vychutnat její majestátní ohony. Prašný ohon je viditelný očima jako mlhavý kouř z komína, iontový lze dobře uvidět už přes malý světelný binokulár.

Kometa se sune ze souhvězdí Rysa do Velké medvědice, kde bude viditelná i v průběhu příštího týdne pod útvarem známým jako Velký vůz.

Ve čtvrtek 23. července proletí nejblíže k Zemi na vzdálenost přibližně jedné astronomické jednotky (tedy stejnou vzdálenost, jaká dělí Země od Slunce - cca 150 milionů km). Poté začne znatelně slábnout. Daleko od měst bychom ji očima mohli spatřit ještě na počátku srpna.

Astronomický snímek dne NASA je ocenění nejzajímavější astronomické fotografie, často se vážící k nějakému aktuálnímu dění, kterou pro každý den vybírají a následně doplňují popisem američtí profesoři Jerry Bonnell z Michiganské technologické univerzity a Robert Nemiroff z Univerzity v Marylandu, spolupracovníci NASA.

Za 25letou historii zveřejňování těchto snímků se podařilo uspět ve výběru jen několika českým či slovenským autorům. Naposledy - právě s fotografickým zachycením komety Neowise - šlo v sobotu 11. července o Miloslava Druckmüllera z Vysokého učení technického (VUT) v Brně.

Horálek zde uspěl již po pětadvacáté. Jeho fotka je výsledkem snímání komety i celé kompozice tak, aby se matematickým zprůměrováním obrazů vytratil šum a bylo možné sofistikovanějšími postupy „vytáhnout“ struktury ohonu z expozičně nafocených dat.

Použil i speciální filtr vyvinutý zmíněným Druckmüllerem a další filtr pro potlačení žluté záře škodlivého světelného znečištění. Celkově snímek představuje 12 minut dlouhou expozici z montáže.