Hlavní obsah

NASA ocenila snímek „rudých skřítků“ nad Českem

Americký vesmírný úřad NASA vybral na toto pondělí jako astronomický snímek dne fotografii nazvanou „Blýskání červených skřítků nad Českou republikou“ (Red Sprite Lightning over the Czech Republic). Zachycuje prchavý moment výskytu tzv. červených skřítků, druhu nadoblačného blesku, který se ve velké četnosti objevil nad bouří nad severními Čechami letos 26. srpna ve 21:32 SELČ. Autorem je fotograf Daniel Ščerba.

Foto: Daniel Ščerba

Blýskání červených skřítků nad ČR

Článek

„Skřítky“ díky jejich velkým rozměrům a vysoké poloze nad zemí zachytil tuzemský fotograf z asi 200kilometrové vzdálenosti při snímání z Dolního Údolí (Zlaté Hory) v Jeseníkách nedaleko vysílače u Ondřejovic. Ščerbův vzácný záběr je teprve 19. snímkem za celou historii snímku dne NASA - od roku 1995 - zachycený právě z území ČR.

Popularizátor astronomie Petr Horálek z Fyzikálního ústavu Slezské univerzity v Opavě, který o Ščerbově úspěchu informoval, rovněž připomíná, jak zní oficiální popis záběru od editora snímku dne NASA:

  • Co jsou ta červená vlákna na obloze? Je to zřídka viděná forma blesku potvrzená teprve asi před 35 lety: červení skřítci. Výzkum ukázal, že po silném úderu blesku z mraku na zem s pozitivním nábojem vznikají jako protipól červení skřítci jako 100metrové koule ionizovaného vzduchu, které „vystřelí“ z výšky asi 80 km rychlostí 10 procent rychlosti světla. Rychle je následuje skupina vzhůru stoupajících ionizovaných kuliček. Snímek byl pořízen koncem minulého měsíce z Jeseníků na severní Moravě v České republice. Vzdálenost k červeným skřítkům na snímku je asi 200 kilometrů. Červeným skřítkům trvá jen zlomek sekundy, než se objeví nad bouřkovým výbojem, a jsou nejlépe vidět z velké vzdálenosti z boku nad silnou bouřkou.

Dříve jen teoretický jev na obloze

Červení nebo též rudí skřítci jsou podle Horálka velmi prchavým jevem, jejich viditelnost trvá jen asi setinu sekundy. Název pochází z anglického „red sprites“ (v překladu „červený skřítek“ či příhodněji „červený přízrak“).

Jevy jsou to ve skutečnosti rozměrově opravdu velké a rozkládají se ve výšce mezi 50-95 kilometry nad zemským povrchem.

Nad Čínou vzplanuli rudí skřítci. Připravili úchvatnou podívanou

Koktejl

Poprvé o jejich existenci diskutoval už v roce 1925 Charles Wilson (1869-1959), skotský fyzik a nositel Nobelovy ceny. Tvrdil, že úkaz na vlastní oči o 31 let později zpozoroval, ale protože neexistovalo záznamové médium, které by jeho pozorování potvrdilo, byl jev považován za pouze teoretický.

Až v roce 1989 američtí vědci z Univerzity v Minnesotě vedení profesorem Johnem R. Wincklerem (1916-2001) testovali novou vysoce citlivou LLLTV kameru, primárně určenou na pozorování slabých struktur polárních září a zcela náhodou zachytili právě červené skřítky. Od té doby se jejich výzkumu věnuje celá řada odborníků i nadšených pozorovatelů.

Světelné znečištění se zvyšuje až o šest procent ročně, upozorňuje astronom

Věda a školy

„Bohužel kvůli rostoucí míře škodlivého světelného znečištění z měst je i jejich viditelnost a možnost zachycení limitována, neboť nejlépe se dají zachytit nízko nad obzorem v době, kdy zdrojová bouřka je daleko od pozorovatele (a tedy zpravidla pod obzorem). Právě nízko nad obzorem se světelné znečištění projevuje nejvíce, a tak fotografové pro zachycení prchavých skřítků využívají lokalit daleko od měst s dokonalým rozhledem,“ konstatoval Horálek, který je též astrofotografem a už několikrát NASA jeho snímky publikovala.

Důležitá je podle něj při snímání i technika - je zapotřebí mít světelný objektiv, vysoce citlivou kameru a možnost snímat vysokofrekvenčně v průběhu i několika hodin probíhající vzdálené bouřkové aktivity.

„Hra na slepou bábu“

Sám autor Daniel Ščerba k pořízení fotografie poznamenal následující: „Úspěšný záběr skřítků vznikl při sekvenčním snímání 26. srpna 2022 v časovém rozmezí 20:45 do 22:30 SELČ. Fotil jsem celkem na tři foťáky, takže se za tu dobu nasnímalo okolo 4500 fotek. Kromě tohoto záběru se mi podařilo zaznamenat červené skřítky ještě na dalších 14 snímcích.“

Úchvatné záběry z kosmu. Astronaut natočil Indický oceán zahalený polární září

Věda a školy

Speciálně upraveným fotoaparátem snímal na co nejkratší expozice (3,2 s), aby se nenavýšil jas v pozadí. „Snímek je barevně kalibrován, aby odpovídal fyzikálně korektním barvám jevu,“ dodal Ščerba.

Snímání červených skřítků podle astrofotografů s trochou nadsázky připomíná „hru na slepou bábu“. Fotograf neví dopředu, kde na obloze se jev objeví, a tak musí odhadovat směr i výšku nad obzorem. Jediné, co je známo, je vzdálenost a směr bouře, kterou lze odhadnout z radarových či jiných dostupných meteorologických dat.

Foto: Mapy.cz

Poloha bouře a výskytu červených skřítků 26. srpna (vlevo) a poloha fotografa Daniela Ščerby (vpravo). Vzdálenost mezi nadoblačnými blesky a fotografem byla něco přes 200 kilometrů.

„K přesnému určení potenciální výšky úkazu používám tabulku, kterou jsem si kdysi vypracoval, a k zaměření potřebného úhlu objektivu používám digitální náklonoměr, k určení směru online mapy nebo kompas. Protože bouře se pochopitelně pohybuje, musím objektiv postupně také posouvat, a to jen s hrubým odhadem, kdy si třeba po 10 minutách zkontroluji nafocené snímky, a pokud na nich je skřítek na okraji záběru, tak si jen doladím pozici objektivu, případně nastavení expozice, a fotím dále. Takto proces opakuji, dokud se nezatáhne nebo bouřková aktivita nepoleví,“ popsal Ščerba operativní focení prchavého jevu.

NASA ocenila další českou astrofotografii. Ukrývá se v ní mírové poselství, tvrdí autor

Věda a školy

Astronomický snímek dne NASA (Astronomy Picture Of the Day, APOD) je prestižní výběr nejzajímavější astronomické fotografie dne, kterou pro každý den vybírají a doplňují osvětným popisem prof. Jerry Bonnell z Michiganské technologické univerzity a prof. Robert Nemiroff z Univerzity v Marylandu, spolupracovníci NASA.

Výběr článků

Načítám