Hlavní obsah

NASA hodlá v roce 2032 začít těžit suroviny z Měsíce

Americký Národní úřad pro letectví a vesmír (NASA) pracuje na vývoji technologií, pomocí nichž by z povrchu Měsíce získával vodu a kyslík a později i vzácné kovy. Úřad usiluje o to, aby začal lunární povrch zpracovávat už v roce 2032, řekl ve středu agentuře Reuters Gerald Sanders, jeden z vědců NASA.

Foto: Envato Elements

Ilustrační snímek

Článek

„Co je velké, pokryté vodou, ale stokrát sušší než poušť Sahara? To není hádanka, ale Měsíc!“ Těmito slovy začíná příspěvek NASA na webové stránce o vodě a ledu na Měsíci.

Přítomnost vody na odvráceně straně Měsíce potvrdili vědci až v roce 2018, u přivrácené strany to trvalo další dva roky – zde konkrétně mise NASA jménem SOFIA potvrdila, že „voda existuje ve Sluncem zalité oblasti měsíčního povrchu jako molekuly H2O zapuštěné do zrnek měsíčního prachu“.

NASA chce dostat astronauty zpět na Měsíc v rámci mise Artemis do roku 2025, ačkoli se spekuluje, že termín se pravděpodobně zpozdí. Klíčovou součástí mise podle Sanderse bude mj. zjistit, jak by šly využít přirozené zdroje Měsíce k přilákání komerčních investic.

Ve skleněných kuličkách na povrchu Měsíce je voda

Věda a školy

Testovací vrtné zařízení

„Prozatím investujeme do prozkoumávání, snažíme se zmapovat zdroje, abychom zajistili, že vnější investice bude dávat smysl a povede k vývoji a produkci,“ řekl Sanders na konferenci těžařů v australském Brisbane.

„Zatím jsme doslova jen na povrchu,“ dodal vědec s tím, že NASA hodlá už v příštích týdnech poslat k Měsíci testovací vrtné zařízení. Vzorky měsíční půdy chce pak odebrat Australský úřad pro vesmír v roce 2026.

Česká mise SLAVIA bude ve vesmíru hledat suroviny

Věda a školy

NASA o „měsíční zlaté horečce“ psala na svém webu už v roce 2015. Voda přítomná na Měsíci může být podle úřadu použita nejen k udržení života na přirozené družici Země, ale také k výrobě raketového paliva, a tedy pro další vesmírný průzkum. Vzácné horniny pak ke zpracování a využití na Zemi.

NASA ujišťuje, že těžba na Měsíci by prakticky neovlivnila život na Zemi, např. příliv a odliv moří, větší otázkou je však význam Měsíce pro kultury naší civilizace.

Průzkum vesmíru by neměl pokračovat v „tradici kolonialismu“, nabádají experti

Věda a školy
Povrch naší přirozené družice tvoří zejména tamní lunární prach (regolit). Měsíc je téměř celý pokryt regolitem, podložní horniny vystupují na povrch jen někde v blízkosti příkrých kráterů či lávových kanálů. Regolit tam začal vznikat před 4,6 miliardy let dopadem meteoritů či působením kosmického záření, které narušilo povrch.

Z měsíčního prachu se má těžit kyslík

Věda a školy

Dočkáme se lunárního města? Astronauti již nebyli na Měsíci přes 50 let

Věda a školy

Související články

Výběr článků

Načítám