Článek
Služba C3S (Copernicus Climate Change Service), která je realizována Evropským centrem pro střednědobé předpovědi počasí (ECSPP) pod hlavičkou Evropské unie, zveřejnila komplexní roční přehled o klimatu, který obsahuje zejména vhled do stavu klimatu v roce 2019.
Evropa má za sebou vůbec nejteplejší zimu od počátku měření
Shrnutí klíčových poznatků ze zprávy
- Rok 2019 byl potvrzen jako nejteplejší v Evropě v historii.
- 11 z 12 nejteplejších let v Evropě nastalo po roce 2000.
- V únoru, červnu a červenci nastala tři období mimořádně teplého počasí, která vedla k rekordně vysokým teplotám.
- Dlouhodobý pohled ukazuje jasný trend oteplování v posledních čtyřech desetiletích.
- Jeden z nejmokřejších listopadů v historii přinesl až čtyřnásobně vyšší úhrn srážek, než je v západní a jižní Evropě běžné.
- Evropská část Arktidy byla relativně chladnější než v posledních letech, nicméně letní vlna veder způsobila tání povrchového ledu v Grónsku.
- Koncentrace skleníkových plynů v ovzduší nadále stoupá.
Ze zprávy vyplývá nejen to, že jedenáct z dvanácti nejteplejších let v Evropě nastalo po roce 2000, ale že z dlouhodobých měření je patrný trend oteplování v posledních čtyřech desetiletích.
V ovzduší stále stoupá koncentrace skleníkových plynů, k nimž patří oxid uhličitý, metan a oxid dusičitý. Podle vědců byly loni koncentrace těchto plynů podobně vysoké jako na Zemi před miliony let.
Z celosvětového měření vyplývá, že se teplota ve srovnání s předindustriálním obdobím zvýšila o 1,1 °C. V Evropě se však teplota od druhé poloviny 19. století zvýšila o dva stupně.
Co se loňska týče, nezvykle teplé počasí panovalo v únoru, červnu a červenci, loňské léto bylo nejteplejší od roku 1979. V některých oblastech bylo dokonce o 3-4 °C více než obvykle. Následoval mimořádně deštivý listopad, v němž spadl až čtyřnásobek srážek, než je v západní a jižní Evropě běžné.
Meteorologická zima, která začala 1. prosince 2019 a skončila 29. února 2020, překonala dosavadní rekord zimy z přelomu let 2015 a 2016 o téměř 1,4 stupně Celsia. Ve srovnání s průměrnou zimní teplotou let 1981 až 2010 bylo od začátku prosince do konce února tepleji dokonce o 3,4 stupně.
Rok 2019 byl tak celkově +1,2 °C nad průměrem sledovaného období, nicméně těsně následován roky 2014, 2015 a 2018.
Loni v Grónsku odtálo rekordních 600 miliard tun ledu
Letní vedra navíc způsobila tání povrchového ledu v Grónsku a v severní Skandinávii padly všechny dosavadní teplotní rekordy. Evropská část Arktidy byla chladnější než v posledních letech.
Nejdelší sluneční svit
Loňská měření také prokazují nejdelší sluneční svit, jaký byl v Evropě zaznamenán od roku 1983. Mezi oblasti s nejvíce hodinami slunečního svitu patří Španělsko, části Francie, střední Evropa a většina východní Evropy.
Podrobná zpráva může pomoci parlamentům přijímat náležitá rozhodnutí, která mohou zmírnit negativní dopad klimatických změn. Všeobecně teplé počasí a letní vlny veder vedly k suchu ve střední Evropě. Západ Evropy sice ke konci roku zažil mimořádné srážky, avšak celkové srážkové úhrny se blížily po většinu roku běžným údajům napříč celým kontinentem.
Počasí může letos bláznit, říká NASA. Sluneční aktivita bude nejnižší za 200 let
Z celosvětového měření vyplývá, že se teplota ve srovnání s předindustriálním obdobím zvýšila o 1,1 °C. V Evropě se však teplota od druhé poloviny 19. století zvýšila o dva stupně.
Pařížská klimatická dohoda z roku 2015 požaduje udržet celosvětově růst průměrné teploty do dvou stupňů Celsia ve srovnání s předindustriálním obdobím.
