Článek
Knoflíky nalezené u mrtvých ukazují, že do hrobu byli uloženi příslušníci více než čtyřiceti různých pluků napoleonské armády. Na promíchaných kostech tisíců mužů byly podle expertů z americké University of Central Florida zjištěny neklamné příznaky dlouhého hladovění, upozornil britský list The Independent.
Muži podlehli hladomoru při zoufalém úsilí vrátit se zpátky z katastrofálního tažení proti Rusku v roce 1812. Při něm sice Napoleon dobyl Moskvu, ale nezničil ruskou armádu, která ustoupila. Moskva mezitím vyhořela a stalo se z ní město duchů a hlavně bez potravin. Ruské síly pak donutily císařova vojska bez doplněného proviantu ustupovat po cestě, kterou přišel. Na ní pro ustupující oddíly ale nebyly téměř žádné zdroje potravin.
Hlad, mráz, tyfus
Tažení proti Rusku zahájil Napoleon v červnu 1812 a v září vstoupil do Moskvy. Ta však v té době nebyla hlavním městem. Po týdnech marného čekání na ruskou kapitulaci se dal Napoleon na ústup, při němž jeho více než půlmiliónová armáda prakticky vymřela – do konce prosince 1812 se z ní domů vrátilo jen asi čtyřicet tisíc mužů.
Jen ve Vilniusu našlo podle odhadů svůj konec dvacet tisíc vojáků – nejen hladem, ale také na podchlazení v ničivé ruské zimě a na tyfus. Katastrofa Velké armády v Rusku byla počátkem Napoleonova konce. O rok později ho stvrdila porážka u Lipska, kde proti francouzskému císaři bojovala celá střední, severní a východní Evropa. Když se sesazený Napoleon vrátil v roce 1815 na trůn, stačily k jeho definitivní porážce už jen síly Angličanů, Prusů a Nizozemců.