Článek
Přeměna pecek na palivo vynesla vědcům prvenství v kategorii Rozvojová spolupráce, mír a partnerství, za což od asociace získali Cenu SDGs (Cena udržitelného rozvoje) 2024. Celkem se o tato ocenění ucházelo 300 firem, neziskovek, nejrůznějších organizací, škol i jednotlivců.
Likvidace velkých hromad pecek
„Ocenění je velkým úspěchem pro náš tým, který se rozvojovou spoluprací zabývá již 26 let, i pro naši univerzitu jako takovou. Udržitelný rozvoj vidím již jako jednu ze základních podmínek fungování celé naší společnosti,“ řekl Novinkám Petr Němec z Ústavu lesnické botaniky, dendrologie a geobiocenologie Lesnické a dřevařské fakulty Mendelovy univerzity.
Mangové brikety připravené k topení v kotlích i kamnech
Pecky byly pro Kambodžu ještě donedávna velkým problémem. Země je jedním z největších světových producentů manga. Ročně z ní míří do světa asi čtyři miliony tun tohoto exotického ovoce.
Kambodža může nově topit mangovými peckami. Díky české vědě
Mango je vyváženo stále více i nasušené, díky čemuž se prodlužuje trvanlivost pro jeho konzumaci. Po jeho zpracování ale po něm zůstávají doslova hory nepotřebných pecek.
Petr Němec přebírá za tým výzkumníků ocenění.
Hledání řešení začalo kdysi v České republice. Odborníci z brněnské Lesnické a dřevařské fakulty nejprve vyrobili ve spolupráci s kolegy z Laboratoří biopaliv Fakulty tropického zemědělství České zemědělské univerzity v Praze palivové brikety, které analyzovali.
Ukázalo se, že mají velmi dobré vlastnosti, jako je mechanická odolnost, vysoká výhřevnost, nízké emise oxidů dusíku a uhlíku a nízký obsah popele. Brikety mohou jít do kamen i do kotlů.
Jak si doma vypěstovat mango z pecky
Pomoc přímo v terénu
V Kambodži se vědci spojili s firmou Kirirom Food Production, která vyrábí sušené mango. V hlavní sezoně zpracuje 200 tun manga denně, z nichž putuje na smetiště asi 60 tun pecek.
Pecky hnijí a znečišťují podzemní vodu, případně jsou pomalu nedokonale spalovány, což silně znečišťuje okolní ovzduší. Firma využívala k vytápění sušíren dříví z okolních lesů.
Skládka odpadu u jedné ze sušáren manga v Kambodži - stovky tun mangových pecek
„Podle našich výpočtů může podnik ze svých pecek denně vyrobit zhruba 12 tun kvalitního paliva, čímž nahradí více než čtyřicet tun své spotřeby dřeva. Jádra oddělená od pecky lze navíc zpeněžit jako zdroj mangového másla využitelného v potravinářství i kosmetice. Výlisky z jader po oddělení oleje poslouží jako složka do krmných směsí pro dobytek,“ uvedl Němec.
Projekt neskončil u teorie. Vědci z Česka společně s tuzemskou firmou Holistic Solutions pomohli v Kambodži s výběrem mechanizace pro zpracování pecek, která je nadrtí. Vypadne z nich přitom jádro a zbude dřevitá hmota - ta se pak za tepla slisuje na brikety. Vědci nadále všestranně pomáhají s realizací projektu v terénu.
Generace Z plýtvá potravinami a špatně třídí odpad, ukázal výzkum
