Hlavní obsah

Nápad party sportovců z Liberce dobývá školky, rozhýbal děti i učitelky

3:37
3:37

Poslechněte si tento článek

Barvy, tvary anebo roční období, to všechno musí znát předškoláci, než nastoupí do školy. Pak ale vstoupí do tělocvičny, učitelka po nich chce kotoul a zvládne ho jen málokterý. A třeba hvězda, kterou dříve ovládalo skoro každé dítě, je dnes už pro mnohé velká akrobacie.

Foto: Sportimáček

Cvičení je oblíbené mezi dětmi i učiteli, pomáhají jim k tomu i cvičící sady.

Článek

Ač se ve školkách snaží, seč mohou, jasná metodika pro rozvoj pohybových dovedností schází. Navíc absolventky, které přichází po studiích do mateřských škol, si také moc nevědí rady s tím, jak správně u dětí rozvíjet pohyb.

Parta libereckých sportovců se proto s touto neutěšenou situací rozhodla před čtyřmi lety něco dělat. Její členové se zaměřili na školky a vymysleli pro ně program Sportimáček. Za necelé čtyři roky už podle jejich programu cvičí v třiašedesáti školkách ve čtyřech krajích: Libereckém, Olomouckém, Pardubickém a v Praze. Denně tak podle jejich metody pravidelně cvičí takřka šest tisíc dětí.

„Zájem školek je obrovský. Vítají každou inovaci, zpestření, děti to navíc motivuje a baví. Všechny ředitelky školek, se kterými hovoříme, se shodují v tom, že se dnešní děti hýbají strašně málo. Fenomén dneška, kdy rodiče děti přivedou a odvezou ze školky autem, a třeba jen tam mají nějaký pohyb, je absolutně nedostačující,“ popisuje manažerka projektu Vanda Mikušová.

Foto: Sportimáček

V rámci přípravy se učitelky učí, jak prakticky i bezpečně pracovat s dětmi.

Ač jsou ve školkách Českou školní inspekcí nastavené hodiny pro pohyb v rámci Aktivní školy, tak školky vítají každý prvek něčeho nového. A projekt je jedním z inspekcí doporučených příkladů dobré praxe. Každá školka díky němu získá variabilní cvičební sadu, ze které lze postavit třeba opičí dráhu. Navíc se může brát i na zahradu a zkombinovat s dalšími prvky, které jsou ve školkách běžně dostupné. Autoři programu Sportimáček navíc pedagogům ze školek rádi pomohou s procvičením správného postupu cvičení.

„Nejlepší u Sportimáčka je, že má vše kompletně zpracované a metodicky podporuje učitelky. Trenéři také spolupracují se sportovci, a tak to má hlavu i patu. Děti to neskutečně baví, rozvíjejí svou tělesnou zdatnost i lokomoční dovednosti, rozvíjejí kreativitu, mohou si sestavit sady i samy,“ popsala ředitelka liberecké MŠ Lvíček Kamila Renfusová.

Od května cvičí podle projektu i třeba v pražské MŠ Duha, kde mají rozšířenou tělesnou výchovu, a i zde vidí rozdíly mezi pohybovou zdatností dětí.

„Jinak je rozvinuté dítě žijící na vesnici, jinak to z města. Každá taková věc je pozitivní, sady zapojujeme do cvičení denně. Malinké děti lační po pohybu a tohle u nich vzbuzuje zájem,“ popsala ředitelka školy Ludmila Mašková.

Foto: Sportimáček

Sady jsou variabilní a lze je využít i venku

Nápad party sportovců doslova nadchl i učitelky ze školky v Hejnicích v Jizerských horách, kde cvičí podle metodiky už dva a půl roku.

„Když mě oslovili, moc se mi to líbilo. Mateřské školy jsou opomíjené a toto má celou metodiku. Jedna cvičící sada nám byla zakrátko málo a máme už dvě. Proškolených je všech 12 našich učitelek a nadchlo je to natolik, že organizují i odpolední kroužek. Ten je beznadějně naplněný a máme převis zájemců,“ přiblížila vedoucí učitelka Jitka Hájková.

Výběr článků

Načítám