Článek
Ač se ve školkách snaží, seč mohou, jasná metodika pro rozvoj pohybových dovedností schází. Navíc absolventky, které přichází po studiích do mateřských škol, si také moc nevědí rady s tím, jak správně u dětí rozvíjet pohyb.
Parta libereckých sportovců se proto s touto neutěšenou situací rozhodla před čtyřmi lety něco dělat. Její členové se zaměřili na školky a vymysleli pro ně program Sportimáček. Za necelé čtyři roky už podle jejich programu cvičí v třiašedesáti školkách ve čtyřech krajích: Libereckém, Olomouckém, Pardubickém a v Praze. Denně tak podle jejich metody pravidelně cvičí takřka šest tisíc dětí.
„Zájem školek je obrovský. Vítají každou inovaci, zpestření, děti to navíc motivuje a baví. Všechny ředitelky školek, se kterými hovoříme, se shodují v tom, že se dnešní děti hýbají strašně málo. Fenomén dneška, kdy rodiče děti přivedou a odvezou ze školky autem, a třeba jen tam mají nějaký pohyb, je absolutně nedostačující,“ popisuje manažerka projektu Vanda Mikušová.

V rámci přípravy se učitelky učí, jak prakticky i bezpečně pracovat s dětmi.
Ač jsou ve školkách Českou školní inspekcí nastavené hodiny pro pohyb v rámci Aktivní školy, tak školky vítají každý prvek něčeho nového. A projekt je jedním z inspekcí doporučených příkladů dobré praxe. Každá školka díky němu získá variabilní cvičební sadu, ze které lze postavit třeba opičí dráhu. Navíc se může brát i na zahradu a zkombinovat s dalšími prvky, které jsou ve školkách běžně dostupné. Autoři programu Sportimáček navíc pedagogům ze školek rádi pomohou s procvičením správného postupu cvičení.
„Nejlepší u Sportimáčka je, že má vše kompletně zpracované a metodicky podporuje učitelky. Trenéři také spolupracují se sportovci, a tak to má hlavu i patu. Děti to neskutečně baví, rozvíjejí svou tělesnou zdatnost i lokomoční dovednosti, rozvíjejí kreativitu, mohou si sestavit sady i samy,“ popsala ředitelka liberecké MŠ Lvíček Kamila Renfusová.
Od května cvičí podle projektu i třeba v pražské MŠ Duha, kde mají rozšířenou tělesnou výchovu, a i zde vidí rozdíly mezi pohybovou zdatností dětí.
„Jinak je rozvinuté dítě žijící na vesnici, jinak to z města. Každá taková věc je pozitivní, sady zapojujeme do cvičení denně. Malinké děti lační po pohybu a tohle u nich vzbuzuje zájem,“ popsala ředitelka školy Ludmila Mašková.

Sady jsou variabilní a lze je využít i venku
Nápad party sportovců doslova nadchl i učitelky ze školky v Hejnicích v Jizerských horách, kde cvičí podle metodiky už dva a půl roku.
„Když mě oslovili, moc se mi to líbilo. Mateřské školy jsou opomíjené a toto má celou metodiku. Jedna cvičící sada nám byla zakrátko málo a máme už dvě. Proškolených je všech 12 našich učitelek a nadchlo je to natolik, že organizují i odpolední kroužek. Ten je beznadějně naplněný a máme převis zájemců,“ přiblížila vedoucí učitelka Jitka Hájková.