Článek
Jde o část knihy proroka Jeremijáše, který popisuje zkázu hlavního města Judeje, k níž došlo asi rok po jeho dobytí Babyloňany: „Desátého dne pátého měsíce v devatenáctém roce vlády babylonského krále Nabukadnézara přitáhl do Jeruzaléma zmocněnec babylonského krále, velitel gardistů Nebuzardan. Vypálil Hospodinův chrám i královský palác; vypálil v Jeruzalémě všechny paláce i všechny velké domy. Všichni babylonští vojáci, kteří přišli s velitelem gardistů, pak rozbořili hradby okolo celého Jeruzaléma.“
Nálezy z Davidova města spadají právě do této doby naprosté zkázy Jeruzaléma. Archeolog Joe Uziel, který vede vykopávky, poukázal podle britského deníku The Independent zejména na rozetovité pečetě, které byly nalezeny spolu s kostmi a keramikou.
Zkáza přišla postupně
„Tyto pečetě jsou typické pro konec období prvního chrámu,“ konstatoval a připomněl, že je používala královská správa, která se vyvinula ke konci vlády judské dynastie. Ta zanikla s pádem Jeruzaléma do rukou Babyloňanů v roce 587 př. n. l.
Znamená to, že ohněm poničené nálezy spadají do doby před 2600 lety, kdy nejmocnější babylonský vládce Nabukadnézar (Nabuchodonozor) definitivně zúčtoval se svými protivníky v Palestině a chystal se k výboji do Egypta.
Ještě rok město stálo nezničeno
Podle Uziela nepřišla zkáza slavného města najednou. „Zdá se, že ne všechny budovy byly zničeny naráz. Vypadá to, že některé stihla zkáza a jiné byly opuštěny a zapomenuty.“ To byl důsledek okolností, za nichž obležené město padlo v roce 587 př. n. l. do rukou Babyloňanů.
A jak se situace vyvíjela dál? „Devátého dne čtvrtého měsíce jedenáctého roku Sidkiášovy vlády byla městská hradba prolomena. Poté, co pronikli do města, zasedli všichni velmoži babylonského krále v Prostřední bráně… Jakmile je judský král Sidkiáš zahlédl, dal se se všemi vojáky na útěk… Ale babylonské vojsko se pustilo za nimi. Na jerišské pláni pak Sidkiáše dostihli, zajali ho a odvedli k babylonskému králi,“ vypráví Jeremijáš. Zajatý král Judeje byl jako buřič oslepen, jeho velmoži popraveni.
Vyhladovělí obyvatelé tedy nehájili město do poslední kapky krve, a tak Jeruzalém přežíval poměrně neporušený ještě rok poté, co padl do rukou Babyloňanů. Nebyla to však klidná doba. A tak nakonec přišel „velitel gardistů Nebuzardan“, aby zahájil dílo zkázy města. Tehdy byl zpečetěn osud prvního chrámu Jahveho, který podle bible vybudoval král Šalamoun. S ním zanikly zbylé hradby města, jakož i paláce krále a jeho velmožů.