Nalezená kostra obřího dinosaura ukazuje, že na souši už větší zvířata zřejmě žít nemohla

Paleontologové uvedli, že mají 70 procent z hlavních kostí, což jim umožnilo vytvořit si dobrou představu o podobě dreadnoughta. Trochu připomínal známého apatosaura (dříve označovaného za brontosaura), také měl mohutné tělo, ale jeho délka činila 26 metrů jako u štíhlejšího diplodoka. Proto byla váha odhadnuta na 60 tun, což je třikrát více, než měl diplodok.

Dreadhnoutus patří do skupiny obřích převážně jihoamerických býložravých dinosaurů, titanosaurů. Za největšího se považuje Argentinosaurus, jehož hmotnost někteří experti odhadovali na sto tun, jenomže z něj se našlo jen půltuctu zádových obratlů, části kyčle a holeň.

Z klíčových kostí dreadnougta chybí jen hlava, ale našla se půlka kostry, chybí jen většina krku a některé z kostí končetin, takže bylo snadné jeho podobu rekonstruovat a odhadnout i váhu. Právě kvůli kompletnosti kostry je nález tak cenný, uvedl Paul Barrett z londýnského přírodovědného muzea.

„Dává nám lepší pohled na to, jak byla tato zvířata stavěna. Poskytuje nám příležitost poznat takové věci, jaké jsou limity síly kostí ve smyslu toho, jak mohou udržet tvora tak obrovských rozměrů. Nyní začínáme přemýšlet o modelování jeho dýchání, jeho krevního tlaku a kolik potřeboval sníst potravy,“ řekl Barrett.

Kenneth Lacovara, který výzkum vedl, upozorňuje, že titanosauři se zřejmě dostali na hranici toho, jak velký a těžký může být suchozemský živočich: „Jen z hlediska fyziologie, Dreadnoughtus, Argentinosaurus a někteří další velcí titanosauři museli dosáhnout limitů toho, co je možné, ale my zatím nevíme, kde ta hranice je.“

Expertíza kostí ukázala, že tvor rozhodně nebyl na konci života, jeho kosti ještě mohly dál růst. Zřejmě zahynul při mohutné povodni.

Svrchnokřídový tvor získal jméno podle prvních bitevních lodí, dreadnoughtů, které se objevily na počátku dvacátého století a v té době neměly žádné nepřátele.

„Dreadnoughtus byl tak obrovský, že v jeho prostředí nebylo, nic co by ho mohlo lovit, byl vůči útoku imunní,“ řekl Lacovara a dodal: „To mi připomnělo tyto bitevní lodě z přelomu minulého století, první velké ocelové bitevní lodě, které byly také imunní vůči útokům jiných lodí, které tehdy existovaly.“

Kosti pocházejí z naleziště v jihozápadní Patagonii asi 1200 kilometrů od nejznámějších nalezišť dinosaurů v Argentině v severní Patagonii. Byl tak velký, že si zřejmě na něj nemohl troufnout žádný predátor.

Titanosaurové patří mezi největší dosud objevené suchozemské živé tvory. Zatímco ve většině oblastí sauropodi vymřeli na koni jury, v Jižní Americe prodělali největší rozvoj v křídě, kdy dosáhli největších rozměrů.