Článek
Pro laika jde jen o černé čáry překryté za tisíciletí povlakem z rozpuštěného vápence. Archeolog Martin Golec z Univerzity Palackého v Olomouci v nich ale vidí snahu prvních zemědělců o komunikaci.
Mnoho věcí ohledně kreseb nám uniká a je obestřeno tajemstvím.
„Jde o úmyslně vytvořené obrazce. Jejich smysl ale neznáme. Mnoho věcí ohledně kreseb nám uniká a je obestřeno tajemstvím. Rozhodně ale stále nejsme na konci s objevy. V uplynulých dnech jsme našli další obrazce. Nyní je budeme podrobně analyzovat,“ řekl vědec Novinkám.
Kateřinskou jeskyni ročně navštíví přes 40 tisíc turistů.
Podzemí plné záhad
Kdysi bývala Kateřinská jeskyně turistickým lákadlem především svým Velkým dómem. Ten je se svou délkou 95 a šířkou 44 metrů největším přírodním podzemním sálem v Česku. Atrakcí je i mohutný krápník, jemuž se pro jeho netradiční tvar říká Čarodějnice. Když se Golec s kolegy v roce 2019 pustil do průzkumu jeskyně, překvapily jej čáry vytvořené uhlem na zdech.
Hledá se jméno pro pravěkou dívku z Mladečských jeskyní
Analýzou se zjistilo, že jsou z času neolitu, tedy z mladší doby kamenné. Nalezly se až nyní, protože jsou na naprosto nečekaném místě: jsou na zdech Ledové chodby, a to více než sto metrů od vstupu do jeskyně, navíc přibližně půl metru nad zemí, takže je nutné si k nim kleknout.
„Pořád nechápeme to, proč se tvůrci těchto obrazců vydávali až tak hluboko do jeskyně, což bylo pro ně s ohledem na temnotu a chlad nehostinné místo. Navíc netušíme, proč jsou ty čáry tak nízko u země. Rozhodně nejde o žádné náhodné oděrky od pochodní. U čar je jasně vidět, že na sebe logicky navazují. Nejde tedy o čmáranici, ale o racionální počin,“ vysvětlil Golec.
Podle vědců jde o racionálně vytvořené obrazce, nikoli o čmáranice či oděrky od pochodní.
Místo koster našli dílnu penězokazů
U nedávno nalezených tří čar se nově v laboratořích Ústavu jaderné fyziky Akademie věd ČR radiouhlíkovým datováním zjistilo, že jsou 5200 až 6500 let staré.
„Jedna z kreseb má nesmírně zajímavě uspořádané čáry,“ řekl Petr Zajíček ze Správy jeskyní ČR.
Podle vědců lidé berou za samozřejmé, že jejich předchůdci v době kamenné obývali jeskyně, málokdo si ale uvědomuje, že žili přímo u vstupů do nich a do jeskynních hlubin se moc nevydávali – mohli se domnívat, že v nich žijí duchové či jiné bytosti. Útroby Kateřinské jeskyně možná využívali jako svatyni.
První lidé žili v Evropě před 1,4 milionem let na území dnešní Ukrajiny
Archeologický výzkum v ní bude letos pokračovat. Jméno získala podle pověsti o pasačce Kateřině, které se do jeskyně zatoulala ovečka. Vydala se za zvukem zvonečku, který prý měla na krku. Děvče v podzemí zabloudilo a zemřelo.
Nyní je Kateřinská jeskyně zpřístupněna veřejnosti, ročně ji navštíví přes 40 tisíc turistů. „Samozřejmě jim vyprávíme o kresbách, ty se ale nachází mimo návštěvní trasu, takže si je nemohou prohlédnout,“ doplnil Zajíček.
Radiouhlíková metoda potvrdila, že poslední tři ze třinácti nalezených obrazců vznikly před 5200 až 6500 lety.
Golec je přesvědčený, že jen detailní průzkum jeskyně může přinést odpovědi na mnoho nejasností. „Ulehčil by nám to nález kosterních ostatků z doby kamenné, případně nějakých předmětů,“ doplnil archeolog.
Bádání v podzemí jeho tým zatím přivedlo ke zcela jinému odhalení: v Kateřince našel zbytky po středověké padělatelské mincmistrovské dílně.
V Kateřinské jeskyni vykutali záhadné destičky. Unikátní nález, nebo geniální podvrh?
Může se vám hodit na Firmy.cz: Kateřinská jeskyně
