Článek
O tom, že se s nemocí potýká, prozradil serveru BBC 11. dubna, tedy na Světový den Parkinsonovy choroby. Je smutnou ironií osudu, že nemoc postihla právě muže, který celý život usiloval o nalezení způsobu, jak nad neurodegenerativním onemocněním zvítězit.
Psal se rok 1997, kdy skotský tým vědců z edinburského Roslinova ústavu světu oznámil, že se mu jako prvnímu na světě podařilo o rok dříve naklonovat dospělého savce - nyní už světově proslulou ovci Dolly. Ta byla nakonec v šesti letech kvůli vážnému onemocnění plic a artritidě utracena.
Vědci, v čele s Ianem Wilmutem, si tehdy mnuli ruce, že se jedná o významný krok pro léčbu dosud nevyléčitelných nemocí. Nyní, o jednadvacet let později, je však léčebná metoda kmenovými buňkami stále spíše předmětem vědeckého bádání.
Optimismus byl přehnaný, naději ale neztrácí
V roce 2016, v rámci 20. výročí narození ovce Dolly, Wilmut uvedl, že vědci byli v počátcích bádání léčbou kmenovými buňkami nadšeni. „Když děláte výzkum, jste velmi optimističtí. Musíte být,“ řekl.
„Někdy nás však přirozený optimismus nutí k až přílišné naději. Myslím, že se pomalu učíme být střízlivější a neopakovat stejné chyby,“ dodal s tím, že může trvat ještě několik desetiletí, než se z léčby kmenovými buňkami stane rutina.
Wilmut však neztrácí naději a ve spolupráci s univerzitami v Edinburghu a Dundee zaštiťuje zcela nový výzkum, který plánuje započít první klinické testy zaměřené na zpomalení Parkinsonovy choroby. „Věda pro mě byla vždy důležitá. A to nejenom kvůli neustálému získávání nových znalostí, ale kvůli možnostem - v tomto případě jde o léčbu,“ dodal.