Článek
Výsledky projektu CRYSA (CRYostat Straps for Athena) mají být známé v první polovině roku 2024, materiály pak mají sloužit výzkumníkům z ESA pro přípravu nové generace vesmírných rentgenových teleskopů.
Oslovit tuzemské výrobce
„Na konci loňského roku jsme úspěšně završili první fázi projektu CRYSA, vyhodnotili jsme dostupné materiály a od Evropské kosmické agentury jsme dostali zelenou pro výrobu prvních vzorků. Pro jejich vývoj a výrobu teď chceme oslovit primárně české výrobce a dodavatele, kteří se s námi budou na projektu dále podílet,“ uvedla za OHB Czechspace manažerka projektu Radka Václavíková.
Cílem projektu CRYSA je najít a otestovat materiály, které odolají teplotám dosahujícím méně než minus 270 stupňů Celsia. Tyto teploty se označují jako kryogenní. Materiály bude možné využít pro přípravu nové generace vesmírných rentgenových teleskopů.
Ministerstvo dopravy představilo projekty pro ESA. Cílem je samostatný český kosmický let
Mise ATHENA
Příkladem rentgenového teleskopu je plánovaná mise ESA jménem ATHENA, která bude v hlubokém vesmíru zkoumat horké a energetické objekty a studovat supermasivní černé díry.
| „ATHENA bude díky své mimořádné prostorové a spektrální citlivosti schopná studovat velmi vzdálené objekty, odkud záření letí na Zemi mnoho miliard let. To nám umožní podívat se zpět do minulosti a odpovědět tak na základní otázky, kterými se současná astronomie zabývá,“ konstatoval loni v prosinci mluvčí Astronomického ústavu AV ČR Pavel Suchan. | |||
| Jde např. o tyto otázky: | |||
| Jakým způsobem vznikly rozsáhlé struktury hmoty, které pozorujeme v dnešním vesmíru? | |||
| Jak se zformovaly obří černé díry v centrech galaxií? | |||
| A jakou roli hrály tyto supermasivní černé díry při utváření okolního kosmického prostoru? |
Astronomové v Praze představují připravované mise Evropské kosmické agentury
„ATHENA je připravovaný vesmírný teleskop, který bude obsahovat dva velmi výkonné optické přístroje pro rentgenové zobrazování a spektroskopii. Tyto přístroje musí být chlazeny na extrémně nízké teploty, aby dosahovaly požadovaného výkonu a rozlišení. Naším úkolem je najít a důkladně otestovat materiály vhodné pro část speciálního modulu, kryostatu, ve kterém budou přístroje uloženy a který zajistí jejich chlazení na potřebnou teplotu,“ vysvětlil inženýr pro výzkum a vývoj v OHB Czechspace Tomáš Pejchal.
Konkrétně se podle něj jedná o tzv. kryogenní pásky, oddělující jednotlivé vrstvy modulu.
Sonda Juice je připravena na cestu k Jupiteru. Podíleli se na ní Češi
Dříve se pro kryogenní pásky využívaly kompozitní materiály vyztužené skleněnými či uhlíkovými vlákny.
„Chceme využít současné vědecké poznatky a navrhnout a otestovat materiály, které budou mít lepší tepelné a mechanické vlastnosti. Záměrem je najít a proměřit materiál, který má velmi nízkou tepelnou vodivost při zachování dostatečné pevnosti a tuhosti. Pro dosažení extrémně nízkých teplot využijeme testovací zařízení Akademie věd, které je unikátní v rámci celé Evropy,“ doplnil Pejchal.
OHB Czechspace na projektu CRYSA spolupracuje s vědci z Ústavu přístrojové techniky a Ústavu fyziky materiálů AV ČR.
Česká družice SOVA má zlepšit předpovědi extrémního počasí. Do kosmu poletí v roce 2027
Brněnská společnost je členem technologické skupiny OHB SE. Zaměřuje se na konstrukce vesmírných sond, družicových adaptérů a podpůrných pozemních zařízení. Firma spolupracuje na misi planetární obrany Hera, misi zkoumání exoplanet PLATO nebo misi na měření oxidu uhličitého v atmosféře CO2M.
Loni začala s přípravou první fáze české satelitní mise SOVA, která pomůže zpřesnit předpovědi extrémního počasí.
KVÍZ: Vyznáte se v astronomii? Aktuální kometu znali už neandertálci
