Článek
Pacient, který se účastnil studie, trpěl nemocí retinitis pigmentosa, což je progresivní degenerativní onemocnění oka, které způsobuje poškození sítnice, a to obvykle nakonec vede ke slepotě.
Zatímco na začátku léčby pacient nerozeznal světlo a tmu, po terapii je schopen rozpoznat předměty a dotknout se jich, napsala agentura AFP.
Dvacetileté studentce ze Znojemska vrátila zrak unikátní operace

Tým vědců pod vedením José-Alaina Sahela, profesora oftalmologie na pařížské Sorbonně i na univerzitě v americkém Pittsburghu, však našel způsob, jak „přivést sítnici zpět do hry“.
Život v silně znečištěném prostředí může skončit slepotou, varují vědci

Pokud má člověk normální zrak, receptory světla na sítnici používají proteiny schopné reagovat na světlo – opsiny. Ty předávají vizuální informace do mozku. Aby se obnovila citlivost na světlo, byl francouzskému pacientovi injekčně podán gen kódující jeden z těchto proteinů, který detekuje žluté světlo: opsin ChrimsonR. Výzkumníci geneticky manipulovali s neškodným adenovirem, aby ChrimsonR nesl.
Částečné úspěchy po měsících
„ChrimsonR vyvolává elektrickou aktivitu. Transformuje buňky a umožňuje jim absorbovat světlo, i když nějakou dobu – asi čtyři měsíce – trvá, než buňky pojmou virus a protein,“ vysvětlil Sahel podle magazínu Time.
Po pěti měsících od aplikace nové genetické informace, když mělo tělo dostatek času na produkci proteinu v dostatečném množství, pacient zkusil speciální cvičení. Měl při nich na očích brýle s kamerou, které vyvinuli vědci pro tento pokus. Pomocí brýlí promítali žluté obrázky přímo na sítnici pacienta.
Nakažené koronavirem trápí také potíže s očima

„Po sedmi měsících pacient začal vykazovat známky zlepšení zraku,“ uvádí se ve zprávě výzkumný ústav zaměřený na zrak z pařížské Sorbonny. „Za pomoci brýlí je teď pacient schopen lokalizovat, počítat a dotknout se předmětů,“ stojí ve zprávě.
Při pokusu dotknout se sešitu uspěl pacient v 92 procentech případů, kontakt s krabičkou od svorek byl úspěšný jen ve 36 procentech případů. Při vizuálním počítání kelímků byly úspěšné zhruba dvě třetiny pokusů.
Němečtí výzkumníci rozchodili myši s poškozenou míchou. Jedinou injekcí

Retinitis pigmentosa, do češtiny někdy překládána také jako pigmentová retinopatie, postihuje zhruba dva miliony lidí na celém světě. Optogenetika existuje již více než 20 let, dosud se ale používala zejména k základnímu výzkumu. Tento mezinárodní projekt je první, který použil klinické testy a dosáhl úspěchu.