Článek
Ocenění v oblasti Život a zdraví člověka si odnesla Darja Klementová z Gymnázia P. Křížkovského v Brně, která se zabývá výzkumem v léčbě leukémie.
„Věnuji se jednomu subtypu akutní myeloidní leukémie, která je nejčastější a také velice agresivní formou akutní leukémie u dospělých,“ popsala Klementová.
Tým českých vědců přišel s kombinací léků na leukemii
Za výrobu přídavného elektrického pohonu k invalidnímu vozíku získal ocenění Jiří Mošner z VOŠ a SPŠ Žďár nad Sázavou, který na projektu pracoval se spolužáky.
„Pohon jsme vytvářeli pro jednoho z bývalých studentů naší školy, který se v době studia zranil a skončil na vozíku. Tímto způsobem jsme mu chtěli pomoct s dopravou do školy. Výroba pohonu byl zároveň náš maturitní projekt,“ sdělil Mošner.
Hotový vozík váží méně než 15 kilogramů, pohon je plně funkční a odnímatelný.
Máte doma nadané dítě? Ne vždy musí mít dobré známky
Ocenění získal také projekt věnující se základním algoritmům neuronových sítí, což je podobor umělé inteligence, který je inspirován neurovědami. Neuronové sítě se využívají např. k rozpoznávání tváří, překladu jazyka či v lékařství.
„V podstatě nikdo pořádně neví, jak uvnitř neuronové sítě fungují, když dochází k procesu učení. Jejich využití do budoucna se podle mého názoru dotýká všech oblastí vědy,“ uvedl autor projektu Petr Jeřábek z Gymnázia Jana Nerudy v Praze.
„V dnešní době čím dál více roste celkový objem dat, což je klíčová komponenta k fungování neuronových sítí. Třeba v částicové fyzice je tak velké a spletité množství dat, že se v nich lidský mozek jednoduše nemůže vyznat,“ dodal Jeřábek.
Překladač znakového jazyka
Porotci dále ocenili projekt s názvem SPOTER Matyáše Boháčka z Gymnázia Jana Keplera v Praze. Ten při studiu znakové řeči zjistil, že neexistuje žádný překladač, který by mu při učení pomohl. Rozhodl se tedy vytvořit vlastní.
Překladač podle jeho slov nemá pomoci jen lidem studujícím jazyk, ale také více než 70 milionům neslyšících, kteří v současnosti nemají nástroj pro intuitivní interakci s technologiemi.
Naďa Hynková Dingová: Český znakový jazyk je krásný
Zdrojové kódy programu jsou tzv. open source, tedy volně k dispozici, a výzkumná komunita je může dále rozvíjet.
Alžběta Bařinová z hodonínského gymnázia pak získala ocenění v kategorii Člověk a společnost. V projektu se zabývala historií a současnou podobou podlužáckého kroje. Podluží je národopisná oblast na nejjižnějším cípu Moravy.
Řízená sebevražda buněk
Výzkumem apoptózy se ve svém vítězném projektu zabývala Martina Sokolová z Gymnázia Jana Nerudy v Praze. Apoptóza se dá vysvětlit jako řízená sebevražda buněk a odehrává se často ve prospěch organismu. Pokud buňka vzdoruje, může přerůst ve zhoubný nádor.
Sokolová ve výzkumu studovala příčiny toho, proč nádorové buňky přežívají, i když jsou vystaveny chemoterapii.
Čeští vědci přišli s metodou, která může odhalit Parkinsonovu chorobu z obličejové mimiky
Projekt České hlavičky se zaměřuje na podporu nadaných studentů v technických a přírodovědných oborech.