Článek
Satelity mají kolem sebe podle webu Live Science proletět rychlostí 14,7 kilometru za sekundu ve středu v 18:39 místního času v Pittsburghu ve státě Pensylvánie, tedy ve čtvrtek v 0:39 SEČ.
Odborníci z kalifornské společnosti The Aerospace Corporation v úterý provedli vlastní simulaci a podle nich je pravděpodobnost srážky obou satelitů 1:10. LeoLabs, americká firma pro satelitní sledování, operuje nyní s šancí na srážku pouze 1:100, a to přesně v 0:39:35 našeho času.
Budou od sebe 12 metrů?
LeoLabs nejprve vytvořila předpověď, že by se kolem sebe měly prohnat ve vzdálenosti 15 až 30 metrů, poté širší rozpětí 13 až 87 metrů téměř srážku vylučující. Predikce se ale liší doslova každých několik hodin.
1/ Our latest update this morning for IRAS / GGSE 4 shows a 12m miss distance, with a Probability of Collision (Pc) back to 1 in 100.
— LeoLabs, Inc. (@LeoLabs_Space) January 29, 2020
Here is a plot of our last five days worth of miss distance updates on this event: pic.twitter.com/FCN2k2NL3i
Poslední analýza jejich drah, snad zatím nejpřesnější, tvrdí toto: objekty se minou ve vzdálenosti jen 12 metrů, pravděpodobnost kolize je jedno procento.
„Bouračka“ by ohrozila jiné družice či ISS
Server Business Insider připomněl, že do úterního rána americké letectvo, které sleduje družice pro vládu, neinformovalo vesmírnou agenturu NASA o případné srážce.
„Není nicméně pravděpodobné, že by tyto dva satelity do sebe skutečně bouchly,“ uvedl generální ředitel LeoLabs Dan Ceperley. Pokud by se ale přesto střetly, způsobily by podle něj až 290 tisíc nových úlomků, které by zůstaly na oběžné dráze po celá desetiletí.
Ve vesmíru hrozila srážka družice ESA s Muskovým satelitem. SpaceX odmítl uhnout
Jestli se neaktivní satelity srazí, stane se to přibližně 900 kilometrů nad Pittsburghem, pro jehož obyvatele to bude viditelný jasný záblesk, který by mohl vypadat skoro jako výbuch nějaké hvězdy.
Podle portálu Space.com by kolize vytvořila pás suti, který by ohrozil kosmická plavidla a družice na celém světe, možná i Mezinárodní vesmírnou stanici (ISS). Ta se před desetiletím například mohla srazit s úlomkem z čínské družice.
Teleskop operoval jen necelý rok
A o jaké přístroje přesně jde? Jedním z těles je americko-nizozemsko-britský vesmírný dalekohled IRAS, který úspěšně pracoval pouze během roku 1983, přesto stihl při mapování oblohy objevit kometu či protoplanetární disk u hvězdy Vega. Na orbitu byl tento podle NASA první infračervený teleskop vyslán 26. ledna 1983, svoji činnost ukončil 23. listopadu téhož roku.
Druhé zařízení je experimentální vědecký užitečný satelit amerického letectva jménem GGSE-4, vypuštěný v roce 1967 za účelem testování principů konstrukce kosmických lodí.
Keplerův vesmírný dalekohled dosloužil. Došlo mu palivo
Zajímavé je hlavně to, že se k sobě nyní neblíží nějaké malinké úlomky či trosky, běžně obíhající naši planetu, ale přístroje o plné velikosti – zejména IRAS disponuje rozměry odpovídající menšímu nákladnímu automobilu: 3,6 x 3,2 x 2,1 metru. Váží více než tunu, zatímco GGSE-4 pouze 85 kilogramů. Problém je, že jsou zcela neovladatelné.
„Nikdo s tím nemůže nic dělat, bez ohledu na to, jak pozorně satelity sledujeme. Jedná se totiž o mrtvé předměty,“ shrnul Ted Muelhaupt z organizace The Aerospace Corporation.
Nějaké velké umělé družice se nad Zemí poprvé srazily roku 2009.
