Článek
V USA šlo o kombinaci dvou rojů meteorů, které rozsvítily noční oblohu: jižní delta Aquaridy a alfa Capricornidy. Dohromady podle agentury AP nabídly 20 až 25 viditelných meteorů za hodinu.
Číhání na Perseidy
Tuzemské pozorování, byť roj Aquarid měl své maximum v neděli a roj Capricornid v noci na středu, ale dobrými podmínkami nedisponovalo.
„Fotografie tentokrát nemám, roje jsou velice slabé a navíc moc nepřálo počasí,“ sdělil Novinkám astrofotograf a popularizátor astronomie Petr Horálek.
Dne 12. srpna nicméně bude vrcholit již aktivní známý roj Perseidy, takže o zajímavé nebeské divadlo by v dohledné době neměli obyvatelé ČR přijít.
„Ano, ty dva výše zmíněné roje u nás moc nelétají, ale Perseidy, byť mají maximum na téměř úplněk, létají už nyní a frekvence před maximem stoupá pozvolna. Čili lidé jich uvidí v následujících dnech čím dal vice, hlavně ve druhé půlce noci,“ dodal.
Pohled na meteorický roj jménem Perseidy
Perseidy jsou kometární meteorický roj, který vznikl z komety 109P/Swift-Tuttle. Svůj radiant, tedy místo, odkud meteory na obloze vlivem perspektivy zdánlivě vylétají, mají v souhvězdí Persea. Roj je činný od 17. července do 24. srpna, přičemž maximum roje přichází mezi 11. a 13. srpnem.
Informace o méně známých rojích
Samotné jižní delta Aquaridy jsou meteorický roj viditelný od poloviny července do poloviny srpna každého roku s vrcholem aktivity 28. nebo 29. července. Roj vznikl z rozpadu Marsdenovy a Kracht Sungrazingovy komety.
První pozorování – tehdy neznámých – delta Aquarid bylo uskutečněno britským astronomem G. L. Tupmanem v roce 1870.
Delta Aquaridy jsou nejlépe pozorovatelné v hodinách před svítáním dále od svitu městských světel. Na jižní polokouli je roj obvykle pozorovatelný lépe. Radiant je podle informací České astronomické společnosti jižně pod takzvaným Pegasovým čtvercem v souhvězdí Vodnáře.
Alfa Capricornidy jsou meteorický roj, který je aktivní od 15. července do 10. srpna. Objevil jej maďarský astronom Miklós von Kónkoly-Thége v roce 1871. Tento roj má malou četnost, ale poměrně jasné meteory, občas i bolidy (velmi jasné meteory). Mateřské těleso je kometa 169P/NEAT.
Podle odborníků meteorický roj vznikl před asi 3500 až 5000 lety, kdy se zhruba polovina mateřského těla rozpadla a proměnila na prach. Oblak prachu se rozvinul podél oběžné dráhy Země v poslední době, což způsobuje roj s maximální frekvencí 2–5 meteorů za hodinu, někdy s výbuchy jasně planoucích meteorů.
Většina z prachu bude v cestě Zemi ještě ve 24. století. Očekává se, že Alfa Capricornidy budou nejčetnějším meteorickým rojem zhruba v letech 2220 až 2420.
Podle AP, která monitorovala tyto dva roje ve Spojených státech a poskytla video, to byla první skutečná sprcha meteorů od vrcholu éta Aquarid z května. Éta Aquaridy jsou meteorický roj asociovaný s Halleyovou kometou. Je viditelný každý rok asi od 21. dubna do 20. května s vrcholem aktivity kolem 6. května. Na rozdíl od většiny hlavních meteorických rojů nemá žádnou ostrou špičku maxima.
V lednu jsme mohli dobře i v ČR pozorovat meteorický roj Kvadrantidy, který doslova rozzářil noční oblohu.
Hvězda padá rychlostí až 70 km/s
Meteor obecně je světelný jev, který nastane při průletu drobného kosmického tělíska (meteoroidu) zemskou atmosférou. Lidově se nazývá padající hvězda.
Velmi jasný meteor se nazývá bolid, zbytky hmotnějších meteoroidů, které dopadly na Zemi, se nazývají meteority. Pokud těleso atmosféru Země opět opustí a vrátí se do kosmického prostoru, jde o tečný bolid.
Průměrně jasný meteor má jasnost přibližně 0 až 3 magnitudy. Meteory většinou vznikají ve výšce 80 až 110 kilometrů nad povrchem Země a prolétají rychlostí mezi 10 až 70 kilometry za sekundu.
