Článek
„Když si ptáci mohou vybrat, dávají přednost běžné stravě,“ shrnula bioložka Ailsa McKenzieová z univerzity v Newcastlu, která s kolegou Markem Witthinghamem dva roky sledovala stravovací návyky ptactva.
Vědci se neomezili jen na laboratorní studium. V severní Anglii rozmístili padesát krmítek pro divoké ptáky a každý rok sledovali šest týdnů, jaké zrní si kosové, sýkorky a další létavci vybírají.
Polovinu každého krmítka zaplňovala biopšenice, ve druhé polovině bylo běžné zrní. Aby to ptáci neměli jednoduché, čas od času biologové polohu obou druhů měnili. Přesto byl výsledek jednoznačný – a navíc ukázal, že ptáci se dovedou učit. V prvním roce totiž volilo běžné zrní 55 % z nich, zatímco ve druhém roce už bioprodukty ignorovala 60 % ptáků – „průmyslově“ produkovaná pšenice jim chutnala víc. Stejně to dopadlo i v laboratoři při pokusech s kanáry.
Britové prozkoumali 16 hlavních faktorů, které mohly ovlivnit ptačí výběr. Sledovali velikost zrn, jejich tvrdost, mikrobiální znečištění i vliv zbytků pesticidů. Nakonec se ukázalo, že příčina ptačí volby je velmi prostá – v běžném zrní je víc bílkovin.
Ptáci potřebují více proteinů zejména v zimě. V biopšenici je jich ale o desetinu méně než v normálním zrní. Rozdíl je způsoben používáním či nepoužíváním umělých hnojiv.
Ve světě se nyní ročně prodá biopotravin za 28,5 miliardy eur, dvakrát více než v roce 2000.