Článek
„Rozhodně nechceme, aby učitelé přimhuřovali oči nad nedostatky žáků nebo jim dávali lepší známky s odůvodněním, aby děti nebyly smutné. Školáci jen potřebují konkrétně v matematice, pokud jim nejde, mnohem více podpory a povzbuzení,“ řekla Novinkám vedoucí výzkumu psycholožka Lenka Kollerová.
S kolegy doporučuje pedagogům místo sázení čtyřek a pětek více využívat písemné hodnocení, které je optimističtější, a také sebehodnocení žáka.
Čeština je pohodovější než „prestižnější“ matematika
Odborníci se na pocity zeptali 2548 šesťáků ze 134 škol v Česku. Vedly je k tomu výsledky četných výzkumů, podle nichž jsou žáci ve škole pod stále větším tlakem. Značná část z nich se proto potýká se smutkem či dokonce s depresemi. Vědci se zaměřili na matematiku a češtinu.
Ministerstvo školství chystá opatření ke zlepšení duševního zdraví dětí
Paradoxně český jazyk se ukázal jako pohodovější a méně problémovější předmět. „Matematika je prestižnější a v očích dětí i rodičů důležitější. Neúspěch v ní s nedostatečnou podporou učitele může vést k tomu, že je žák vyloučen z kolektivu ve třídě, což nastartuje psychické potíže,“ uvedla psycholožka.
Výzkumníci si to ověřili jednoduchým testem; zeptali se dětí, se kterým ze spolužáků nechtějí sedět v lavici. Zájem není o čtyřkaře a pětkaře z matiky.
Psychologové chtějí, aby byli matikáři přátelštější. Z metody „cukru a biče“ tedy radí používat spíše jen ten cukr. „Vyučující navíc mohou průběžně připomínat žákům, kteří s matematikou zápolí, jejich silné stránky a pokroky, což je bude více motivovat,“ zdůraznila vědkyně.
Národní institut pro výzkum socioekonomických dopadů nemocí a systémových rizik (SYRI)
Je postaven na posílení vzájemných vazeb a vědeckých spoluprací Masarykovy univerzity v Brně, Univerzity Karlovy v Praze a ústavů Akademie věd ČR.
Pod jednou střechou sdružuje 150 vědců z těchto institucí.
Má získávat data o sociálních procesech, které provázejí krizové a rizikové situace typu pandemií. Na základě nich pak formuluje doporučení, jak problémy řešit.
Až na tak přátelské vlně prý jet nelze
Až tak jednoduché to ale není podle učitele matematiky Petra Jeřábka, který působí na základní škole ve Slavkově u Brna. Mnozí učitelé mu dávají za pravdu.
„Pokud chci po žákovi výsledky, musí být v matematice pod rozumným tlakem. Matematika není výtvarka, kde si můžeme hrát jako kamarádi s barvami. Matematika se bez kázně a tlaku na žáka prostě neobejde,“ uvedl.
Učitelé to mají s rodiči složitější než s dětmi. Vztahy se dlouhodobě zhoršují
Naprosto rozumí tomu, že veřejnost právě matematiku považuje za tak důležitou. V současném digitálním světě je podle něj něco jako jeho „univerzálním jazykem“, tedy jakousi číselnou obdobou angličtiny. „Na matematice opravdu záleží. Kdo ji pochopí, pochopí i všechny přírodovědné obory. Naopak nedostatky z matiky se do nich propisují,“ zmínil Jeřábek.
Přátelský přístup si prý mohou dovolit učitelé humanitních předmětů. Vysvětlil, že bez pochopení základů matematiky se v ní nedá pokročit například ke zlomkům či goniometrickým funkcím, zatímco v češtině se lze bez potíží třeba počátky písemnictví vždy doučit.
„Na druhé straně doporučení vnímám, i když nebude možné vždy jet na kamarádské vlně. Každý matikář je tak trochu psycholog. Vypočítává si v duchu, na kterého žáka může trochu zatlačit a u kterého se vyplatí individuální přístup. Není to jednoduché,“ dodal matikář.