Článek
Zprávu zveřejnili vědci z americké Národní sluneční observatoře (NSO) a Výzkumné laboratoře vzdušných sil USA. Předpověď potvrzují podle serveru Register.com tři nezávislé analýzy založené na pozorování Slunce, které vykazuje sníženou aktivitu, jež neodpovídá střídání maxim a minim v rámci pozorovaných jedenáctiletých cyklů.
Nyní by mělo Slunce po útlumové fázi znovu směřovat k maximu své aktivity, které je mimo jiné spojeno s větším množstvím slunečních skvrn. Podle vědců však dlouhodobá analýza ukazuje na pokles sluneční aktivity, a je proto možné, že se maxima nedočkáme. Navazující otázkou je, zda nenastává v rámci dlouhodobého cyklu přechodné období označované jako Maunderovo minimum, které trvá přibližně 70 let a označuje se také jako malá doba ledová. V minulosti se projevilo v letech 1645 až 1715.
Stálý sníh i v nižších polohách
Malá doba ledová je spojována s výrazným ochlazením, které představuje podle dobových zápisů dlouhodobější zamrzání evropských řek (které mimo toto období nezamrzaly, jako je například anglická Temže) a s celoroční sněhovou pokrývkou i v nižších nadmořských výškách. Podobné malé doby ledové pak byly známy i v mnohem hlubší minulosti.
„Je to velmi neobvyklé a neočekávané,“ komentoval zjištění Frank Hill z NSO, podle kterého podrobné monitorování Slunce svědčí o hibernaci tvorby slunečních skvrn. Společně s kolegy podrobně sledovali tvorbu skvrn v uplynulých třinácti letech a podle nich soustavně sluneční aktivita klesá.
K podobnému závěru došli nezávisle i odborníci z amerického letectva, kteří při studiu sluneční korony vypozorovali postupný 40letý pokles aktivity. Vedoucí programu v U.S. Air Force Richard Altrock v této souvislosti dodává: „Nikdo neví, co Slunce udělá příště.“
Pronikání do vesmíru bude snazší
Podle NSO je právě příchod malé doby ledové velmi pravděpodobnou možností. Pokud mají pravdu, pak drastické omezování CO2 se jeví jako nesmyslné, protože místo oteplování nastane ochlazení klimatu, které ovlivní klima na Zemi. Nicméně vzhledem k minulosti nejsou tato období nic, co by se nedalo přežít.
Maunderovo minimum může dokonce stimulovat rozsáhlejší pronikání do vesmíru. Mise, které míří mimo ochranné magnetické pole Země, například při cestách na Měsíc, se vystavují smrtící radiaci během slunečních bouří. Levnější by mohly být i mise na nízké oběžné dráhy kolem Země, protože satelity by během příštích desítek let nemusely mít tak silné štíty, které je před radiací chrání.