Článek
V zóně Tung-feng v autonomní oblasti Vnitřní Mongolsko přistála návratová kabina pilotované kosmické lodi Šen-čou 15 v neděli v 0:34 SELČ, jak zněly první informace.
Čínská agentura pro pilotované kosmické lety (CMSA) však později čas přistání návratové kabiny upřesnila na 0:33 SELČ. Jak upozornil na Twitteru specialista na kosmonautiku Michal Václavík z České kosmické kanceláře a Fakulty strojní ČVUT v Praze, po přesném započítání sekund to nakonec vypadá na 186 dní, sedm hodin a 24 minut dlouhou misi - od startu po přistání. Na palubě byli kosmonauti Fej Ťün-lung, Teng Čching-ming a Čang Lu.
„Cítíme se dobře,“ potvrdil Fej čínské státní televizi CCTV podle portálu Space.com.
K čínské vesmírné stanici odstartovala loď Šen-čou 16. Poprvé je na palubě i civilista
„Stanovili každopádně nový čínský rekord (v délce takovéto mise),“ konstatoval Václavík.
„Jak ukazuje harmonogram dalších pilotovaných letů na čínskou kosmickou stanici, CMSA neplánuje dělat mise vždy půlroční. Současná posádka stanice na ní pobude pouze 155 dní. Posádka Šen-čou 19 v letech 2024 a 2025 zase skoro 280,“ doplnil.
První civilista na čínské stanici
Na vesmírné stanici Tchien-kung trojici vystřídali další tři astronauti, kteří k ní přiletěli na palubě lodi Šen-čou 16. Poprvé je mezi nimi i civilista. Vědec Kuej Chaj-čchao se má na „Nebeském paláci“ soustředit na experimenty. Všichni dosavadní čínští kosmonauti byli členy armády.
Takto byl zaznamenán, z města Korla v Ujgurské autonomní oblast Sin-ťian, zánik servisní sekce pilotované kosmické lodi Šen-čou 15 a část průletu návratové kabiny s kosmonauty. Připomenu, že k úspěšnému přistání došlo dnes v 00:34 SELČ. pic.twitter.com/fhcYgDipQM
— Michal Vaclavik (@Kosmo_Michal) June 4, 2023
K připojení ke stanici mělo nakonec dojít již v 0:33 SELČ.
Čínská orbitální stanice, sestávající ze tří modulů, byla dobudována koncem loňského roku. Představitelé čínského vesmírného programu nedávno uvedli, že Peking plánuje komplex rozšířit a připojit čtvrtý modul. Nynější stanice ve tvaru T by tak měla získat tvar kříže. Životnost stanice Peking odhaduje na 15 let.
Čína začala stavět vlastní vesmírnou stanici poté, co nebyla přijata do projektu Mezinárodní vesmírné stanice (ISS), a to především kvůli nesouhlasu Spojených států, kterým vadí, že čínský vesmírný program řídí vojenské křídlo komunistické strany.