Na základních školách se bude ověřovat nový způsob výuky moderních dějin

Projekt Dějepis+ má přispět k tomu, aby žáci prostřednictvím výuky moderních dějin lépe chápali souvislosti nedávné historie se současností. Program se plánuje na příští a přespříští školní rok.

Učitelé z blízkých škol vytvoří skupinu, která se bude pravidelně scházet, připravovat a vyhodnocovat výukové lekce. K dispozici budou mít vzdělávací materiály a zaškolení do online aplikace HistoryLab. Využít budou moci podpory odborníků z Národního pedagogického institutu (NPI) ČR nebo Ústavu pro studium totalitních režimů (ÚSTR).

„Projekt je primárně zaměřen na výuku na druhém stupni základních škol. Jedná se o pilotní projekt, který má ověřit možnosti podpory lokálních komunit učitelů. Pokud se tento model osvědčí, budeme usilovat o jeho aplikaci i v jiných oblastech, než jsou moderní dějiny, aby všichni učitelé měli příležitost zapojit se v lokálních komunitách, ať už budou pracovat na sobě, nebo pomáhat ostatním kolegům se zlepšovat,“ shrnul ministr školství Robert Plaga (za ANO).

Podle ministerstva by se tak s učiteli mohla nastavit i spolupráce na dalších změnách rámcových vzdělávacích programů (RVP), které určují obsah učiva. Do budoucna by podobně mohly fungovat rovněž tzv. metodické kabinety pro učitele různých předmětů, doplnil úřad v tiskové zprávě.

Moderní výuka 20. století by podle školského resortu neměla být zaměřena primárně na učení faktů. Spíš by měla žáky vést k poznání, že historie není uzavřenou minulostí, ale má vliv na přítomnost i budoucnost.

Dějepis by tak měl podle autorů pilotního projektu vést hlavně k rozvoji kritického myšlení a práci se zdroji informací, měl by zahrnovat prvky mediální výchovy a výchovy k občanství.

Odborníci se dlouhodobě shodují, že výuka moderních dějin v českých školách není dost efektivní, i když se proti minulosti vylepšila. Kupříkladu současné učebnice dosud podle některých kritiků historii příliš popisují, a tak děti od dějepisu odrazují.

MŠMT již víckrát uvedlo, že se bude snažit výuku moderních dějin podpořit při úpravách RVP, které by měly být hotovy zhruba do tří let. Už dříve vydalo metodické doporučení, ve kterém učitele nabádá např. k návštěvám archivů a muzeí či k besedám s pamětníky.

Jak jsme již psali, zhruba pětina základních škol v Česku navíc přejde od září na upravený vzdělávací plán s důrazem na informatiku. Vyplývá to z dat NPI, který ke změně organizuje online workshopy a webináře pro pedagogy. Podle jeho zástupců je o školení mezi učiteli zájem.

Změny ve výuce informatiky na ZŠ představilo ministerstvo školství letos v únoru. Školy podle nich musejí upravit svou výuku nejpozději od 1. září 2023 ve všech ročnících prvního stupně a nejpozději o rok později na celém druhém stupni. Mohou s ní ale začít i od letošního září. Podle NPI se pro tento termín rozhodlo 787 škol, přičemž v ČR je podle statistik ministerstva 4214 základních škol.

Dosud se žáci v předmětu ICT seznamovali hlavně s prací s textovými a tabulkovými editory. Podle nové koncepce by se výuka měla posunout víc k práci s informacemi a procvičování schopnosti popsat problém, analyzovat a hledat řešení. Podle odborníků totiž roste tlak zaměstnavatelů na rozvoj digitální gramotnosti napříč obory.

Zástupci škol nicméně na začátku roku kritizovali, že MŠMT o připravovaných změnách dopředu dostatečně neinformovalo. Kritika se snesla i na redukci učiva v některých předmětech na úkor informatiky. Podle ministerstva školy nyní učivo omezit mohou, ale nemusejí. Větší celková redukce v učebních plánech by měla přijít v nadcházejících dvou až třech letech.

Bez zásadních změn zůstanou podle únorových informací čeština, cizí jazyk, matematika nebo tělocvik. Škrty se objevily v učivu fyziky, chemie, přírodovědy, zeměpisu, dějepisu, občanské, hudební či výtvarné výchovy a prvouky.

Rovněž střední odborné školy (SOŠ) musejí nejpozději do září 2022 aktualizovat své vzdělávací programy podle úprav, o kterých rozhodl resort školství.

Změny se budou týkat odborné složky učiva, ekonomického a informatického vzdělávání. Cílem aktualizací je vytvoření podmínek pro to, aby absolventi obstáli na stále rychleji se proměňujícím trhu práce. Stejně tak u vzdělávacích plánů došlo k zapracování změn modelu maturitní zkoušky.