Na výuce druhého cizího jazyka v ZŠ se odborníci neshodnou. Většina škol je pro volitelnost

Zástupci expertního panelu MŠMT na odborné diskuzi reagovali, že chystaná revize vzdělávacích programů počítá se seškrtáním povinného učiva ve všech předmětech.

Experti z ministerstva nedávno v připravované koncepci změny rámcového vzdělávacího programu (RVP) navrhli, aby byl druhý cizí jazyk v základních školách volitelný. V současnosti je povinný pro žáky 8. a 9. tříd ZŠ.

Zástupci sdružení učitelů cizích jazyků a vysokoškolských pedagogů již dříve uvedli, že s návrhem expertů z MŠMT nesouhlasí. Povinná výuka druhého cizího jazyka je podle nich pro žáky přínosem a nikoho nepřetěžuje. Nyní svůj pohled na věc zopakovali.

Podle nich jsou cizí jazyky potřebné pro úspěch v pracovním životě a jejich znalost tlumí xenofobii, pomáhají též rozvoji ekonomiky státu a vzdělanosti. Jazykáři se obávají, že pokud by druhý cizí jazyk nebyl pro žáky povinný, volilo by si ho málo dětí. Např. podle vedoucí katedry germanistiky na Jihočeské univerzitě v Českých Budějovicích Hany Andrášové nejsou žáci ještě tak vyspělí, aby sami rozhodli, co budou v životě potřebovat.

Jazykáři také poukazovali na to, že volitelnost druhého jazyka může dál prohloubit nerovnosti ve vzdělávání, které jsou už nyní v Česku značné. Je podle nich pravděpodobné, že druhý cizí jazyk si budou volit hlavně děti ze vzdělanějších rodin.

Ředitel odboru základního vzdělávání na ministerstvu Michal Černý zdůraznil, že i při volitelnosti druhého cizího jazyka by školám měla zůstat povinnost ho nabízet. Chystaná revize vzdělávacího programu pro základní vzdělávání má podle něj směřovat k zvýšení odpovědnosti žáků za vlastní vzdělávání.

„Nemohou všichni umět všechno stejně. Podle nás je třeba rozvíjet individuální možnosti každého jednotlivého žáka,“ doplnil vedoucí expertního panelu Jan Jiterský. Žáci by se podle něj měli ve škole rozvíjet hlavně v tom, o co mají zájem a v čem mohou v životě uspět.

Experti se s jazykáři shodli, že v ČR nejsou k dispozici žádná data o dosavadním fungování výuky druhého cizího jazyka, která by podporovala argumenty pro či proti zrušení jeho povinnosti. Zástupci jazykářů proto požadovali, aby se rozhodnutí o změně odložila, dokud se data nenasbírají. Podle odborníků z MŠMT by to ale oddálilo potřebnou modernizaci vzdělávání. Chtějí data sbírat, až bude druhý jazyk volitelný.

„Pokud by se ukázalo, že to nebylo dobré rozhodnutí, mohl by se druhý jazyk zavést zase jako povinný,“ dodal Černý.

Zajímavé nicméně je, že většina základních škol podporuje, aby se v základním vzdělávání zrušila povinnost druhého cizího jazyka a zavedla se jeho volitelnost. Alespoň to vyplývá z průzkumu, který v květnu provedl resort školství. Šetření podle Jiterského ukázalo, že s volitelností souhlasí 78 procent ředitelů a ředitelek ZŠ.

MŠMT konkrétně mezi 4. a 11. květnem oslovilo 3127 škol, odpovědělo 2162 z nich. Víc než 90 procent škol v průzkumu bylo základních, zbytek tvořily víceletá gymnázia či osmileté konzervatoře.

„Velká většina základních škol, celkem 78 procent, prostřednictvím svých ředitelů vyjádřila svůj souhlas se změnou (tedy zrušením povinnosti druhého cizího jazyka),“ uvedl Jiterský. Na víceletých gymnáziích je pro změnu 39 procent. Z jejich odpovědí na otevřené otázky ale podle Jiterského plyne, že jsou proti rušení povinnosti ve vlastní výuce, avšak u ZŠ to podporují.

Kolem 67 procent ze zúčastněných ředitelů škol si podle Jiterského myslí, že zavedení volitelnosti dalšího jazyka může zvýšit kvalitu jeho výuky. „Mezi základními školami má tento názor 70 procent,“ uvedl.

Asi 56 procent škol se domnívá, že změna neohrozí chuť žáků k výuce dalšího cizího jazyka. Téměř 60 procent škol pak uvedlo, že volitelnost by pomohla ke zlepšení vztahu dětí k učení.

Ohrožení úvazků pedagogů či rozvrhu kvůli změně se podle zjištění obává 35 procent základních škol. Kolem 60 procent by si s tím ale uměla poradit, ukázal průzkum. Základní školy mají podle Jiterského strach, zda by při zavedení volitelnosti měly dost pedagogů pro zajištění alternativní výuky k druhému cizímu jazyku. Podle něj by se proto ještě mělo ujasnit, co budou moct školy jako alternativu k druhému cizímu jazyku nabízet.

Připomněl, že ministerstvo by chtělo také snížit počet žáků, kteří jsou potřeba pro otevření volitelného předmětu. Teď se jich musí přihlásit sedm. „Zatím se mluví o pěti, ale ještě to není rozhodnuto. Jsou tu i ambicióznější představy,“ řekl Jiterský.

Spíše pro volitelnost je např. i spolek Pedagogická komora. „Navrhl jsem pracovníkům MŠMT, aby si každá škola ve svém školním vzdělávacím programu mohla určit, zda bude mít druhý cizí jazyk povinný nebo volitelný,“ sdělil Novinkám předseda spolku Radek Sárközi.

„Povinnost by určitě využila víceletá gymnázia. Volitelnost by zase využily základní školy s vyšším počtem žáků se speciálními vzdělávacími potřebami,“ soudí.

Návrh změny koncepce učebního plánu představili zástupci ministerstva v březnu. Uvedli, že cílem učení by měly být nejpozději od roku 2029 dovednosti, jako je schopnost učit se, řešit problémy, komunikovat či pracovat. Zájemci mohli k návrhu posílat připomínky na web, podle Jiterského se jich nakonec sešlo 3600.

Dokončený návrh koncepce by chtěli experti předat ministru školství Petru Gazdíkovi (STAN) do 15. června.

Podle Sárköziho panuje rovněž velký spor o tzv. jádrový a rozšiřující vzdělávací obsah, protože každý si pod slovem „jádrové učivo“ představuje něco jiného.