Na víceletých gymnáziích se za poslední desetiletí snížil podíl žáků

Na osmiletá gymnázia přicházejí děti z 5. třídy a na šestiletá ze 7. třídy základní školy. Podmínkou je složení jednotné přijímací zkoušky, kterou připravuje Cermat a kterou skládají i deváťáci ucházející se o studium čtyřletých maturitních oborů.

Kupříkladu loni na jaře se na osmiletá gymnázia hlásilo podle Cermatu 17 493 zájemců a na šestiletá 5346. Podle údajů MŠMT pak od září 2021 do prvních ročníků těchto škol nastoupilo 9145 zájemců a na šestiletá gymnázia 2440.

Počet dětí, které přecházejí na osmiletá gymnázia, v uplynulém desetiletí kolísal mezi zhruba 9000 a 9300. Loni jich tyto školy přijaly podobně jako ve školním roce 2011/2012, kdy to bylo 9178.

Vzhledem k tomu, že zároveň v důsledku demografického vývoje vzrostl počet žáků v ročníku, podíl dětí nastupujících na osmiletá gymnázia poklesl. Z deseti procent se dostal postupně na loňských 7,7 procenta ročníku.

Podle předsedy spolku Pedagogická komora Radka Sárköziho tak lze očekávat, že příští rok tak bude tento podíl „ještě výrazně nižší“.

Méně se snížil podíl dětí přecházejících na šestiletá gymnázia, kterých je proti osmiletým oborům menší množství. Počet žáků přijatých do prvních ročníků šestiletých gymnázií za deset let vzrostl zhruba z 2200 na loňských 2440. Jejich podíl na populačním ročníku do roku 2017 stagnoval kolem 2,7 procenta. S příchodem silnějších ročníků začal postupně klesat k loňským 2,3.

Zájem o víceletá gymnázia se v posledních letech příliš neměnil. Na osmiletá se letos hlásilo podobně jako v roce 2017 kolem 16 procent páťáků a na šestiletá zhruba 5,3 procenta sedmáků.

Přijatý byl v celorepublikovém průměru v uplynulých letech přibližně každý druhý. Na šestiletých gymnáziích sice do roku 2020 šance na přijetí klesly na 41 procent, loni se ale kvůli menšímu množství uchazečů zase zvedly na 45 procent. Podobný vývoj zaznamenala osmiletá gymnázia, na která se předloni dostalo 47 procent uchazečů a loni už zase 52 procent jako před pěti lety.

Ministr školství Vladimír Balaš (STAN) nedávno uvedl, že není zastáncem víceletých gymnázií. V rozhovoru pro Seznam Zprávy řekl, že děti, které zůstávají v základní škole po odchodu části spolužáků, ztrácejí motivaci, a studenti víceletých gymnázií zase přicházejí o sociální dovednosti. Bylo by podle něj proto vhodné přezkoumat, jaké rozdíly mezi žáky víceletá gymnázia dělají.

O kladech a záporech víceletých gymnázií se mezi odborníky diskutuje řadu let. Podle jejich zastánců pomáhají v rozvoji nadaných dětí, podle odpůrců prohlubují nerovnosti ve vzdělávání –⁠ a vhodnější je tak podle nich podporovat rozvoj čtyřletých gymnázií.

Na ty se např. v roce 2019 hlásilo 17 480 dětí, z nichž uspělo 12 327. Na různé čtyřleté maturitní obory si v daném roce podalo přihlášku 64 713 žáků, většina na střední odborné školy. Necelá třetina deváťáků zvolila obory učební.