Článek
Když byl v atmosféře Venuše loni objeven fosfan, tedy plyn, který se uvolňuje při rozkladu organické hmoty a indikuje možnou přítomnosti života, namítali odborníci, že je atmosféra Venuše plná kapének kyseliny sírové a v takovém prostředí by podle stávajících poznatků vědy mohlo těžko něco přežít.
Na Venuši našli možné stopy života
Nová studie vědců z MIT publikovaná ve sborníku americké Národní akademie věd ale upozornila, že v atmosféře Venuše může být zároveň amoniak, který kyselinu sírovou neutralizuje. Sesterská planeta Země by díky tomu mohla být přeci jen hostitelkou života.
„Na Zemi máme mnoho velmi kyselých prostředí, kde se životu daří, ale ne nic takového, jako jsou kapénky kyseliny (sírové v atmosféře) na Venuši, pokud je něco neneutralizuje,“ uvedla v tento týden publikované tiskové zprávě spoluautorka studie Sara Seagerová.
Musíme poslat další sondu
Přítomnost atmosférického amoniaku zatím nebyla prokázána, vědci ale věří, že by tam být mohl. Vyvozují to z dat zaslaných sondami Venera 8 a Pioneer-Venus v 70. letech minulého století. Pokud by se čpavek v atmosféře Venuše skutečně nacházel, mohl by být účastníkem složitého řetězce chemických reakcí, které by v konečném důsledku mohly atmosféru sesterské planety Země učinit obyvatelnou pro živé organismy, domnívají se američtí vědci.
Nezbývá než to ověřit vysláním další sondy. Ta by se ale podle současných plánů kosmických agentur mohla dostat ke druhé planetě sluneční soustavy v horizontu patnácti let.