Na večerní obloze zazáří modrý úplněk

Fáze úplňku nastává v pondělí ve 20:25 SELČ, samotný Měsíc vyjde ve 20:27 a zapadne v úterý ve 4:54 našeho času. V tzv. přízemí, tedy při svém oběhu kolem Země nejblíže k naší planetě, se Měsíc ocitne asi o den a půl později, 21. srpna ráno, a to ve vzdálenosti 360 184 km.

Protože se Měsíc nepohybuje kolem Země po kružnici, ale po elipse, dostává se jednou za čas k naší planetě nejblíže, tento okamžik označujeme jako perigeum (česky přízemí), jindy se ocitá na oběžné dráze nejdál, a tedy prochází apogeem (odzemím).

Střední vzdálenost středu Měsíce od středu Země je 384 403 km, v přízemí je to 356 500 km a v odzemí 406 700 km. Pokud nastane úplněk a Měsíc je poblíž přízemí (blíže než 360 000 km), je na nebi úhlově větší a také zářivější než obvykle, proto se mluví o superúplňku.

Navzdory informacím i v různých světových médiích však nyní o superúplňku hovořit nemůžeme.

„Aktuální úplněk svým přízemím, které se navíc přesně neshoduje s úplňkovou fází, pojmu superúplněk unikl,“ upozornil pro Novinky Suchan, tiskový tajemník Astronomického ústavu Akademie věd ČR, s tím, že astronomy to ale netrápí, jelikož ti termíny „superúplněk“ či „modrý Měsíc“ nepoužívají.

„Ale i tak dodáme, že v novodobé historii byl úplňkový Měsíc nejblíže Zemi 14. listopadu 2016 (356 509 km) a tento rekord bude překonán až 25. listopadu 2034 (356 445 km),“ poznamenal.

Počasí nicméně pozorování úkazu toto pondělí večer nebude přát na celém území Česka.

„Zatažená obloha a tím pádem bez šance na viditelnost superúplňku bude panovat na severovýchodě území a v okolí Šumavy. Naopak nejlepší podmínky budou v okolí Českomoravské vrchoviny,“ sdělila Novinkám meteoroložka Dagmar Honsová.

Proč ale „modrý Měsíc“, když modrý nebude? Takové „zabarvení“ získal ve farmářských ročenkách ze Severní Ameriky počátkem 19. století, a to podle webu NASA jako třetí úplněk v jednom ročním období, ve kterém nastanou čtyři úplňky (obvykle jsou totiž tři).

Úplňky toto léto nastávají 22. června, 21. července, 19. srpna a 18. září. Za „modrý“ se označuje ten třetí, tedy ten nynější z 19. srpna. „Při východu i při západu ale Měsíc bude zbarvený jako vždy do červena, podobně jako Slunce nízko nad obzorem,“ doplnil Suchan.

Pojem modrý Měsíc tak neodkazuje na jeho barvu, ale konkrétně na anglické slovní spojení „once in a blue moon“, což ve volném překladu znamená „jednou za uherský rok“.

„Pořekadlo ‚jednou za modrý měsíc‘ se od roku 1946 po nesprávném výkladu amatérského astronoma Jamese Hugha Pruetta používá i pro označení druhého úplňku v jednom kalendářním měsíci,“ vysvětlil už dříve ředitel Hvězdárny a planetária Brno Jiří Dušek.

Přímo se modře zabarvený Měsíc na obloze podle astronomů někdy objevit může, ale nesouvisí to s jeho fází nebo vzdáleností od Země. Do modra se Měsíc pro pozorovatele zabarví v případech, kdy je naše atmosféra nasycena či znečištěna specifickými částicemi o velikosti alespoň jednoho mikronu.

Nejčastěji za to může popel, který se do ovzduší dostane při velkém požáru či silné sopečné erupci. Tyto částice rozptylují dlouhovlnnou červenou část spektra viditelného světla a do lidského zraku doputuje jen ta modrá.

Takzvaný modrý Měsíc jsme z našeho území mohli pozorovat i loni, tehdy se odehrály pro změnu dva úplňky během srpna.