Na večerní obloze lze pozorovat jasnou Venuši, v březnu se k ní přidá Merkur

Jak upozornil Petr Horálek z Fyzikálního ústavu Slezské univerzity v Opavě, který o tom informoval i na webu, Venuše bude na večerní obloze pozorovatelná ještě zhruba měsíc, kdy bude třetím nejjasnějším objektem oblohy po Slunci a Měsíci.

„V malých dalekohledech bude patrná její fáze podobná Měsíci před první čtvrtí,“ uvedl Horálek. S její pomocí budou zájemci moci najít i planetu Merkur, která je první planetou od Slunce, a je tedy obtížně pozorovatelná, protože se často objevuje jen velmi nízko nad obzorem za jasného soumraku nebo rozbřesku.

„Navíc její jasnost je mnohdy srovnatelná se středně výraznými hvězdami na obloze, takže se často dá snadno přehlédnout. V březnu se ale naskytnou velmi dobré pozorovací podmínky, které její vyhledání umožní na večerní obloze,“ popsal.

Planeta Merkur se podle něj začne za soumraku objevovat už na konci února. Zpočátku bude její nalezení velmi obtížné.

„Situace se ale rapidně změní 1. března, kdy se do výhledu k Merkuru dostane mladý Měsíc a spolu s jasnou Venuší utvoří všechna tři tělesa úhlově velký fotogenický trojúhelník, poměrně snadno pozorovatelný i z měst, a to zhruba po 18:30 SEČ nízko nad západním obzorem,“ sdělil Horálek.

V dalších dnech se Měsíc přesune výše nad obzor, zatímco jasná planeta Venuše se bude k Merkuru úhlově přibližovat.

„Právě jejich úhlově blízké setkání umožní planetu Merkur snadno identifikovat. Zachytit si obě planety budou moci lidé i na mobilní telefon,“ podotkl astronom k blížící se konjunkci obou těles na obloze.

Za zmínku ještě stojí, že Venuši můžeme v následujícím týdnu pozorovat daleko od měst v tzv. zvířetníkovém světle. To se táhne podél ekliptiky (roviny zemské dráhy, která se na obloze pomyslně promítá do zvířetníkových souhvězdí – odtud název) a jde o prach v okolí Slunce soustředěný do rozsáhlého disku, na nějž se ze Země díváme z boku a který rozptyluje sluneční záření.

Když tedy Slunce zapadne a skončí i soumrak, obloha ztmavne a nad západním obzorem lze proti hvězdnému pozadí najít mlhavý kužel neostré záře. Díky sklonu ekliptiky vůči horizontu se právě v období jarní rovnodennosti zvířetníkové světlo od obzoru nejvíce vyklání, a je tím pádem večer nejlépe vidět.

„Kdo nestihne zvířetníkové světlo spatřit v následujícím týdnu, než se na večerní oblohu vrátí Měsíc a přezáří jej svým svitem, bude mít příležitost ještě v březnu. Nejlepší jarní období v roce 2025 pro vyhlížení zvířetníkového světla nastane mezi 17. a 31. březnem, tedy okolo jarní rovnodennosti,“ dodal Horálek.

Velmi zajímavé podívané se pak dočkáme na konci příštího měsíce: po roce a půl se nad Českem odehraje zatmění Slunce, a to uprostřed víkendu – v sobotu 29. března.