Článek
Na zkoumání a objasnění tohoto velmi výjimečného typu tělesa se výrazně podíleli i astronomové z Oddělení meziplanetární hmoty Astronomického ústavu Akademie věd ČR v Ondřejově. Planetku pozorovali ještě před její srážkou se Zemí a přesně určili pádovou oblast nedaleko Berlína, kde byly později úlomky z daného asteroidu skutečně nalezeny.
Samotná podstata tělesa se ukázala až po jeho vlétnutí do atmosféry ze světla, které tuzemští odborníci zachytili svými přístroji, a byla poté potvrzena nalezením meteoritů.
„Již 24 hodin po události jsme zveřejnili na internetu první zprávu a ještě týž den jsme potom na základě obdrženého modelu výškového větru od Radmily Brožkové z ČHMÚ vydali zpřesněnou oblast, kde by se měly nacházet meteority, včetně jejich rozložení podle hmotnosti,“ popsal tiskový tajemník Astronomického ústavu AV ČR Pavel Suchan.
Astronomy nadchl předpovězený zánik planetky u Berlína. Bolid byl vidět i z Česka
„To se ukázalo jako naprosto zásadní, protože podle informací, které máme, všechny hlavní týmy i jednotliví úspěšní hledači meteoritů hledali v této námi předpovězené oblasti poblíž obce Ribbeck,“ vysvětlil.
Z pozorování bolidu také odvodili, že planetka musela být výrazně menší než původně odhadovaný jeden metr, neboť její hmotnost nebyla o mnoho větší než 100 kg. Tento rozpor oproti prvotním zjištěním z pozorování vysvětlili tím, že se pravděpodobně jednalo o neobvyklý typ materiálu vysoce odrážejícího světlo – „a na základě našich spekter jsme usoudili, že by mohl být bohatý na minerál enstatit“.
Více než 20 malých úlomků z vesmíru
Nález prvního a na pohled značně neobvyklého meteoritu byl ohlášen ve čtvrtek 25. ledna polským komerčním hledacím týmem z Poznaně. V následujících dnech berlínský vědecký tým nasbíral více než 20 malých meteoritů. To vše na základě českých výpočtů.
Nad územím ČR byly během pár hodin vidět tři jasné bolidy
Další nálezy byly hlášeny týmy a jednotlivci, kteří se do oblasti sjeli z různých zemí. V pondělí 5. února zveřejnil tým z Přírodovědeckého muzea v Berlíně v tiskové zprávě klasifikaci meteoritu.
„Jedná se o vzácný typ tzv. aubritů, které jsou skutečně složeny především z enstatitu, jak jsme předpověděli,“ poznamenal Suchan.
Původní malou planetku 2024 BX1 objevil maďarský astronom Krisztián Sárneczky v sobotu 21. ledna večer na observatoři Piszkéstető. Na základě jeho pozorování a pozorování dalších astronomů v různých částech Evropy bylo brzy zjištěno, že planetka se ještě tutéž noc, zhruba tři hodiny po objevu, srazí se Zemí 50 km západně od Berlína. | |||
Takto malé planetky – rozměr byl původně odhadován na jeden metr – nezpůsobí žádnou škodu, ale při průletu atmosférou zazáří jako jasný bolid a jejich zbytky, meteority, mohou dopadnout na zemský povrch. |
Celkově jde o vzácnou vědeckou příležitost zkombinovat data o planetce, když se ještě pohybovala v kosmickém prostoru, s jejím chováním při průletu atmosférou a se složením meteoritů z ní pocházejících. Dosud se něco takového podařilo jen třikrát, z toho dvakrát byla data o bolidu velmi omezená, jelikož k průletu atmosférou došlo nad neobydlenými oblastmi.
V tomto případě naštěstí bolid prolétl v dosahu Evropské bolidové sítě, jejíž centrum je ve středočeském Ondřejově. Vědcům navíc přálo i počasí.
Zprávu o planetce 2024 BX1 nyní zveřejnil i SETI institute v Kalifornii.