Na území Brna bývalo teplé moře plné korálů

„Například obelisk v Denisových sadech je plný zkamenělin. Brno leží na hranici dvou velkých celoevropsky významných geologických jednotek. Jsou jimi starý Český masiv a geologicky mladší Západní Karpaty. Od toho se odvíjí také utváření města,“ řekla Právu geoložka Lucie Kubalíková působící na Mendelově univerzitě i v Akademii věd ČR.

Starší horniny jsou odolnější a tvoří členitější reliéf krajiny, tedy výrazné vyvýšeniny a hluboká údolí, která jsou hlavně ve střední a severní části města. Na těchto vyvýšeninách vznikaly historicky také nejvýznamnější stavby. Jižní část města je geologicky zcela odlišná. Tvoří ji mladší horniny, které jsou méně odolné, měkké a vhodné pro zemědělství.

Nový průvodce je zdarma k dispozici na turistickém webu gotobrno.cz. Vědci chtějí jeho prostřednictvím upozornit veřejnost, že neživá příroda je ve městě v mnoha podobách a na místech, která lidé míjejí bez zájmu.

„Snažíme se nabídnout veřejnosti zcela jiný pohled na již známá místa a zasadit je do geovědního kontextu,“ vysvětlila Kubalíková.

Obelisk v Denisových sadech pochází z roku 1818. Postaven byl na paměť vítězství nad francouzským císařem Napoleonem. Návštěvníci jej proto vnímají především jako kulturní památku. Při jeho důkladnější prohlídce jsou ale na něm vidět zkameněliny. Průvodce vysvětluje, že byl vyroben z horniny utvořené v prvohorách, kdy se na území současného Brna nacházelo teplé moře plné korálů. Právě tak se zkameněliny dostaly na obelisk.

Nová geostezka zavede zájemce například na vrch Petrov nebo k protileteckému krytu. Zajímavostí jsou také polštářové lávy u jezírka na Špilberku.

V Brně se podle Kubalíkové dají najít v podstatě horniny ze všech geologických období, tedy od období před prvohorami po čtvrtohory, ve kterých žijeme. „Tím pádem je území Brna ideálním prostředím pro výuku geologie. Všechno je tu pěkně pohromadě,“ doplnila s úsměvem Kubalíková.