Hlavní obsah

Na Technické univerzitě v Liberci vyvinuli nový materiál pro umělé cévy

Liberec

Vědci Technické univerzity v Liberci vyvinuli nový nanovlákenný materiál pro umělé cévy. Výrazně snižuje riziko krevních sraženin a komplikací po operacích srdce. Jeho výhodou je, že se v těle rozloží, na rozdíl od umělých cév používaných v současné době, které v těle zůstávají. Novinka se zatím testuje na zvířatech, klinické zkoušky se uskuteční nejdříve za pět let.

Foto: Radek Petrášek, ČTK

Jana Horáková z týmu profesora Davida Lukáše z Technické univerzity v Liberci představila nový nanovlákenný materiál, který zvýší kvalitu syntetických cévních náhrad.

Článek

Projekt letos získal prestižní Cenu Théophila Legranda za inovace v oblasti textilu, které přinášejí prospěch lidstvu, uvedla mluvčí univerzity Jaroslava Kočárková.

Eliminace rizika smrtelných sraženin

Umělá céva umožňuje přemostění ucpané cévy, tzv. bypass v případech, kdy nelze použít biologický štěp, který se pacientům odebírá většinou z ruky nebo nohy. Umělé náhrady už existují, dobře fungují ty o průměru od osmi milimetrů nahoru, menší průměry jsou ale problematické.

Jde o jakési lešení pro buňky, aby se tam infiltrovaly ty správné a vytvořily vlastní orgán, vlastní cévu.
Jana Horáková, která se projektu věnovala v rámci dizertační práce

„Nevýhodou stávajících materiálů a stávajících náhrad je, že dochází při průtoku krve, který je poměrně malý, ke vzniku krevních sraženin,” vysvětlil Petr Mikeš z libereckého vědeckého týmu. Pokud se taková sraženina uvolní, může člověka do několika sekund zabít. U nově vyvinutého materiálu z liberecké univerzity takové riziko nehrozí.

Nový materiál je výsledkem pětiletého výzkumu, na němž liberečtí vědci spolupracovali s vědci z fakulty vojenského zdravotnictví v Hradci Králové a kardiochirurgy olomoucké fakultní nemocnice.

Céva do 10 tisíc korun

„Jde o jakési lešení pro buňky, aby se tam infiltrovaly ty správné buňky a vytvořily vlastní orgán, vlastní cévu,” doplnila Jana Horáková, která se projektu věnovala v rámci své dizertační práce.

Cévy se vyrábějí elektrostatickým zvlákňováním, vznikající nanovlákna se sbírají na rotující kolektor ve tvaru tyčky. Její průměr určuje průměr cévy a doba zvlákňování její tloušťku. Cena cévy se bude odvíjet od použitého materiálu, podle odhadu by se měla pohybovat do 10 tisíc korun.

Umělé cévy čeká ještě dlouhá cesta, než se jich dočkají pacienti, zdejší odborníci však pracují i na dalších aplikacích.

„Státnímu ústavu pro kontrolu léčiv teď předáváme podklady pro schválení a testování tzv. kožního krytu, který by měl sloužit pro hojení zejména chronických kožních poranění,” řekl vedoucí liberecké katedry netkaných textilií a nanovlákenných materiálů David Lukáš.

Související články

Výběr článků

Načítám