Článek
Skalní převisy patří mezi nejdůležitější lokality, kde lze v našem prostředí severního mírného pásu zachytit cenné informace o pravěkých lovcích a sběračích. Oproti pozdějším zemědělcům po polovině 6. tisíciletí před naším letopočtem tyto společnosti většinou neměly stálá sídla a nestavěly architekturu, která by zanechala výraznější stopy v krajině.
Skupiny lovců a sběračů byly sice mobilní, ale často využívaly některé krajinné útvary, třeba právě převisy.
Ohniště s kamenem a kůlovými jamkami v převisu Diamant
„Našli jsme dvě stejně konstruovaná ohniště z doby lovců a sběračů ve dvou různých převisech. Okolo ohnišť jsou stopy konstrukce z kůlů. Najít v jedné sezoně takové dvě obdobné nálezové situace je mimořádné,“ poznamenala Karolína Pauknerová z pražského Centra pro teoretická studia Univerzity Karlovy a Akademie věd ČR.
Ze stejného období a 4 km od sebe
Podle aktuálních poznatků z terénního výzkumu obě ohniště pocházejí ze stejného období, tzv. mezolitu. Mezolit neboli střední doba kamenná označuje období mezi 10 000 př. n. l. a 8000 př. n. l.
Nejstarší prosné bylinné pivo v Evropě se 3000 let ukrývalo ve vědru na Pardubicku
Lidé, kteří se na Kokořínsku před tisíciletími pohybovali, zanechali ve dvou převisech, vzdálených od sebe vzdušnou čarou téměř čtyři kilometry, podobné stopy a totožná ohniště. Teoreticky může jít dokonce o pozůstatky po aktivitách jedné skupiny, byť to nelze stoprocentně dokázat.
Práce na sondě v převisu Diamant
„Obvykle je obtížné v období mezolitu stanovit, a to i za použití radiouhlíkového datování, jestli tatáž skupina navštívila v regionu více míst. Komplexnost postupů, ať už výrobních, nebo konstrukčních, je jedním z argumentů pro pohyb právě jedné skupiny lidí,“ podotkla Katarína Kapustka z Archeologického ústavu AV ČR.
Následovat podle ní bude analýza obsahu ohnišť, který z nich odebrali k laboratornímu prozkoumání.
Objev, který nemá obdoby. Výzkumníci našli na trase Čertovy brázdy u Lipan liniový val
Tým, jehož členem je i Matthew Walls z kanadské Univerzity v Calgary, se soustředil na sondáže ve velkých převisech poblíž Harasova a hradu Kokořín. Převisy jsou nazvány Diamant podle prvního nálezu kamenné suroviny - křišťálu, materiálu pro výrobu kamenných nástrojů, a Dóm podle zaobleného a vysokého tvaru střechy převisu.
„V obou jsme našli velmi zachovalý biologický materiál z dávných období, např. pravěké skořápky lískových ořechů a kosti zvířat. Kromě toho také několik ohnišť a kamenných nástrojů, z mladších období pak střepů z doby bronzové,“ popsala Pauknerová.
V převisech badatelé odkryli vrstvy usazenin o mocnosti zhruba 120 centimetrů, které obsahovaly stopy lidské činnosti od doby lovců a sběračů až po trampské ohniště při povrchu.
Vlevo křišťál, který dal převisu Diamant jméno a který je surovinou pro výrobu kamenných nástrojů. Uprostřed nálezy ze síta z převisu Dóm: kamenné nástroje, úlomky kostí a uhlíky. Vpravo první mikrolit z převisu Dóm, který indikuje období lovců a sběračů.
Kokořínsko si vědci vybrali, jelikož tušili, že zde vzhledem k jeho poloze s velkou pravděpodobností poslední lovci a sběrači procházeli.
„V našich výzkumech jsme zachytili jak období pozdního paleolitu - starší doby kamenné (lokalita Kožený zámek), tak období mezolitu. Zatímco v pozdním paleolitu byla krajina suchá a holá, v mezolitu se uvažuje o větší vlhkosti i zalesnění. Jde o velkou klimatickou změnu,“ dodala Kapustka.
